»Ryb byly pořád plná řeka. Maminka je balila do strouhanky a pekla na řízky a potom je vkládala do octa a prokládala plátky cibule. Ryby byly ve studeném sklepě pod strání v kamenné štoudvi, Eňo - něňo. Když někdo ve vsi onemocněl, chodil si k nám pro naložené ryby. Zdraví si chodili taky. A nějčastěji k nám přicházeli pro naložené ryby lidé s opicí. Ryby byly od jara do podzimu, ve štoudvi se uležely a kosti rozležely. V horkách byly studené a v zimě vlahé«
(Ota Pavel, 1930-1973, český prozaik: "Fialový poustevník", Praha 1977)