Thomas Cranmer, který přesně pod takovým
rozsudkem zemřel, byl prvním protestantským arcibiskupem z
Canterbury a autorem první oficiální protestantské modlitební knížky.
Ironicky, lord Ramsey, poslední arcibiskup z Canterbury který
zemřel v r. 1988 byl známý pro svou touhu "spojit světové
církve" a tím zvrátit Reformaci spojením s Římem. Jsou
tací, kteří zapomenuli. Ne tak biskup Ryle, který napsal v r. 1880 se
zřejmým velkým pohnutím: "Přál bych si, aby si čtenáři uvědomili,
že upálení Mariánských (Bloody Mary)
mučedníků je čin, který Římská
církev nikdy neodsoudila, neomluvila se za něj, či dodnes
neprojevila lítost. Nikdy neprojevila lítost za jednání s lidmi z
Vaudois nebo Albigenses, nikdy neprojevila lítost za vraždy Španělské
Inkvizice. Nikdy neprojevila nejmenší lítost nad upálením
Anglických Reformátorů. Měli bychom si to zapsat do srdcí a nechat
pevně zakotvit: ŘÍM SE NIKDY NEMĚNÍ!!!!
Na
místě, kde byli Cranmer, Ridley a Latimer upáleni, stojí kamenný
kříž a deska na domě před "Oxford Balliol College". Větrem ošlehaný
pomník připomíná těm málo, kteří ještě pamatují, že stovky jiných,
právě tak jako tito tři, "dali svá těla v opozici omylům Říma"
- omylům, které jsou stále základem Katolicismu....
Hugh
Latimer byl "nejvzrušujícím kazatelem své generace". On a jeho
společník v mučednictví byli přivázání zády k sobě ke kůlu na
hranici. Latimerova slova jsou snad tak nejpohnutější ze slov všech
mučedníků. S odvahou a vírou volá ke svému příteli, jak se tak
plameny počaly zdvihat: "Udělej si pohodlí, pane Ridley a buď jak
muž! Tento den, s Boží pomocí, zapálíme v Anglii takovou svíci, která,
jak věřím už nikdy nezhasne".. (Jones, "Reformation").
Tato
svíce dnes bliká jen velmi slabě - a je nebezpečí, že uhasne.
Jak si můžeme dovolit zapomenout ???
Omyl
Rekonstrukce.
V
našem krátkém přehledu historie církve jsme se podívali na některé
pokusy o "pokřesťanštění" společnosti pomocí spojení církve a
státu. Nejenom že takové pokusy neuspěly v zlepšení všeobecné zbožnosti,
ale výsledek byl na škodu jak církvi, tak i státu! Martin
Luther připouští neúspěch a prohlašuje: "Je zcela vyloučené, aby
byla křesťanská vláda - i jen v jedné zemi - protože zlí jsou vždy
ve většině". (Hugh T. Kerr: "Compendium of Luther
Theology"). Přes to všechno, falešné vise jak "změnit svět pro Krista" infiltrací
a nakonec "převzetím vlád pro Boha" je velmi atraktivním obrazem
pro mnoho Křesťanů, kteří nemohou odolat tomu, co Colson nazývá
"největším pokušením dneška".
Římsko
katolická církev snila tento sen od dob Konstantina. Viděli
jsme ukázku nešťastných výsledků v historii minulosti. Apoštol
Jan, pod inspirací Svatého Ducha, předpovídá úžasný růst, potom
pád a nakonec Boží soud nad děvkou církve, po tom, co se spojí
s Antikristem, ve snaze ustavit nový
světový řád. Zatím co ústředí bude v Římě, falešný náboženský
systém bude reprezentovat všechny církve, denominace, kulty a
náboženství spojené v jeden celek. Křesťané naší doby opakují ten
stejný omyl z minulosti, když se snaží smíchat náboženství a politiku.
V
každém národě byla protestantská Reformace zpotvořená nebiblickou
směsí svatého a nečistého. To přišlo opakováním katolického
spojení s vládami světa. Konečným výsledkem se stal "Stát-Církev"
systém Evropy, který dnes představuje protestantskou verzi
Katolicismu objímajícího nečistotu na prsou církve. SEPARACE BOŽÍHO
LIDU OD SVĚTA JE IMPERATIVEM VÍRY!! Porušení tohoto biblického
principu bude vždy destruktivní.
Chadwick
nám připomíná: Katolíci odmítli princip puritánského pohledu
na církev jako svatou a výlučnou společnost v empirické realitě
a tvrdili, že církev je jako Noémova Archa, s čistými i
nečistými zvířaty, nebo jako pole z podobenství, kde pšenice a
plevel zůstávají společně, až do Posledního Soudu. (Chadwick, "Early Christianity").
Když
píše o rozvoji po Konstantinovi, Petr Brown vysvětluje:"Spojení se
Státem, místo aby bylo zdrojem zlepšení, stalo se "velikým
nebezpečím a svodem". Na příklad rozšíření Křesťanství v Africe,
nevybíravé naplňování kostelů - jednoduše odstranilo morální milníky,
které oddělovaly svět od církve. Peter
Brown, "Augustine of Hippo", 1967). Lukáš nám píše, že čistota a síla ranné Církve byla tak mocná, že si
nevěřící nedovolili vstoupit do Církve - i kdyby mohli. (Skutky
5:13). Na rozdíl od toho,
Augustin vypisuje každý bolavý detail, který se stal běžností v
římsko katolické církvi: "Člověk, který vstoupí do kostela (čtvrtého století), nutně uvidí opilce, lakomce, podvodníky, hazardní
hráče, smilníky, lidi kteří nosí amulety, zákazníky čarodějů,
astrology... Takový člověk si musí uvědomit, že ti stejní lidé,
kteří plní kostely na křesťanské svátky, plní také divadla na pohanských
slavnostech"..
"EKKLESIA" - POVOLANÁ SPOLEČNOST VĚŘÍCÍCH.
Je
velmi zřetelně naznačeno od Genese až po Apokalypsu, že Boží
speciální lid, děti Israele, jsou zcela odlišní od všech lidí tohoto
světa. Počínaje Abrahámem, Bůh ustavil speciální podmínky, které
vládly vztahu s Jeho vyvoleným národem - které, v tom stejném smyslu,
je chránily od vlivu světa - něco, co Israel mnohokrát porušil
a moderní Israel zcela opustil... Původně měl Israel nejenom
odlišné náboženství ale i jeho dieta, hygienické předpisy a celý
způsob života byl zřízen, aby udržoval separaci od Pohanů. Israelská
unikátnost byla - pochopitelně - zřetelná pro národy kolem.
Sám Bůh řekl svému lidu o zákonech, které jim dal: "Národy, které o těchto zákonech uslyší řeknou: Který
národ je tak veliký, aby měl Boha tak blízko u sebe...a čí zákony
a předpisy jsou tak spravedlivé, jako tento zákon...? Deuteronomy
4:5-8...
Není
proto žádným překvapením, že Církev, založená Ježíšem Kristem
se také nazývá "zvláštním (odlišným odděleným) lidem.... 1 Petr 2:9. Starozákonní výzva Israeli: "vyjděte z
nich a oddělte se" (2 Korint. 6:17). byla
aplikována Pavlem na Církev. Skládající se jak ze Židů, tak i z
Pohanů, Církev je oddělená a rozdílná od zbytku světa, včetně
Israele! Křesťané, jakožto občané nebes, nemají přijímat životní
styl nespasených, ani jejich tělesné touhy - a v žádném případě se
nemají ženit či vdávat s těmi, kteří nepatří Kristu!
Křesťané
by se také neměli spolčovat v obchodě - či v jakémkoliv jiném
podnikání aby nebyli "zapřaženi do cizího jha s
nevěřícími" (2 Korint. 6:14). Bohužel,
právě tak jako moderní Israel, moderní církev také opustila
princip separace.
Řecké
slovo, které používá Nový Zákon pro církev je "ekklesia", což
znamená společnost lidí, kteří byli odněkud vyvoláni. Ježíš povolal své
učedníky ze světa aby Ho následovali skrze smrt a vzkříšení do
světa nového. Připravil je na to, že budou tímto světem
nenáviděni. Tito lidé měli za úkol povolávat další učedníky a ti opět
další a další, v tomto zvláštním
poslání. Tento příkaz, který vyšel z úst Krista a je známý pod názvem
"Great Commission" - "Velké Poslání" (Matouš 28:16-
20),
se dostal až k naší generaci a je výzvou pro všechny Křesťany právě
tak, jako kdysi byl výzvou pro první učedníky. Zeptejte se sami
sebe: Kdo jiný, ztracenému světu o Kristu poví ???
Ve své
modlitbě v Janu 17, Kristus opětovně poukazuje na skutečnost,
že Jeho učedníci - i když zůstávají jako svědkové na zemi -
z tohoto světa nejsou, ale byli z tohoto světa vybráni. Když se
apoštolové a starší sešli na prvním církevním sněmu v Jerusalémě,
Barnabáš a Pavel prohlásili, "jaké
zázraky a znamení Bůh mezi Pohany vykonal"..Skutky
15:12. Ovšem největším překvapením pro ně
byla skutečnost, že se Pohané obraceli ke Kristu. Apoštol Jakub
potom vysvětlil, že některá starozákonní proroctví se plnila, jak
tak Bůh si vybíral "z nich, (pohanských
národů) lidi pro své Jméno"...
Skutky 15:14-19...
H.Wayne
House a Tommy Ice poukazují v jejich výborné knize "Dominion
Theology, Blessing or Curse?": "Povšimněte si Apokalypsy 7:9 - "... veliký zástup, který nikdo nemohl
spočítat, ze všech národů, kmenů, jazyků a z každého
lidu". Řecká předložka
"ek", znamená (v angličtině) "out of", (česky "ven
z").... Ve Skutcích 15:14, když Jakub říká:"Šimon pověděl, jak se Bůh předem
postaral, aby z Pohanů přijal lid pro své Jméno.." je předložka "ek" použita také. Dále, slovo
"Pohané" je to stejné řecké slovo použité v
Matouši 28:19 (Velké Povolání) a je
přeložené "národy". A tak myšlenka, kterou Nový Zákon
učí je, že Kristus si povolává z národů lidi pro své Jméno - Tělo
Kristovo. Nikde Bible neučí, že se celé národy obrátí ke Kristu,
nebo že máme vytvořit "křesťanské národy".
Kristus
vysvětloval, že z velikého množství lidí, "kteří jdou po široké cestě do zkázy", relativně málo z nich uposlechne výzvu jít "úzkou cestou, která vede k životu". Matouš 7:13-14, Lukáš 13:23-24... Tento malý počet, jak Židů tak i Pohanů, povolaných Duchem
Svatým po tom, co reagovali na evangelium, představuje Církev
- Kristovo Tělo. Bible jasně učí, že po tom, co byli povoláni
z tohoto světa, Křesťané - i když ve světě zůstávají, mají zůstat
od světa odděleni. CO TO ZNAMENÁ? Zatím co musíme nechat na čtenáři
- Křesťanovi, aby si on sám pro sebe studoval a vykládal biblická
učení na tento důležitý námět, můžeme stručně poukázat na několik
základních skutečností:
Některá
povolání (zahrnující práci v hráčském kasinu, bordelu, nebo baru na
příklad), se zřejmě pro Křesťana nehodí. Všeobecně ovšem, Křesťan
žije i pracuje bok po boku s bezbožnými, ať už jako zaměstnanec
soukromého nebo státního podniku. Separace tedy neznamená žít ve
vlastních, oddělených komunitách, nebo vyhýbání se druhých, ale
život uprostřed každodenního - většinou velmi blízkého - kontaktu
se světem. Pakliže v nás Kristus opravdu žije, potom budeme
myslet, žít, jednat i mluvit stále více tak, jak by
v každé z těch naších situacích myslel, žil, jednal i mluvil Ježíš
Kristus! Jak tak dozráváme v našem vztahu k Němu, budeme našemu
Ideálu stále blíž a blíže. Křesťanský život není dodržování pravidel
a předpisů kterékoliv denominace, ale život v poslušnosti Božího
Slova pod vedením a posílením Božím Duchem. Skutečnost, že patříme
Kristu by měla být zřejmá a tento rozdíl nás separuje, i když
projevujeme soucit a lásku vůči nespasené osobě, se kterou právě
máme styk...
Bohužel,
pohled světa na úspěšný obchod ovlivnil i církev, která
podle jeho vzoru se snaží "prodat" Křesťanství světu tím stejným
způsobem. Mnoho Křesťanů se domnívá, že je třeba použít techniku
Dale Carnegie-ho, když se snaží představit Krista. V
jejich snaze o lásku světa kompromitují své svědectví - často bez uvědomění
si, že světový standard se stal částí jejich myšlení. Zapomínají,
že svět - povětšinou - nikdy nepřijímal a ani nepřijímá Krista
dobře a ukřižoval by Ho zase - kdyby k tomu dostal příležitost!!!
Pavel
nám dává k zamyšlení něco, co se týká vztahu Křesťanů a
světa: "Nedej Bůh, abych se
čímkoliv chlubil - leda křížem našeho Pána Ježíše Krista, skrze
kterého je pro mně svět ukřižovaný a já pro svět"... Galackým
6:14...
NOVÁ
VÝZVA POKŘESŤANČIT SVĚT.
Takové
verše jasně popírají dnešní
populární názor, že Křesťané se mají zaměstnávat událostmi
světa, aby byli schopní jednou - případně - tomuto světu vládnout. (North,
"Liberating Planet Earth",
1987). Jak už jsme se zmínili, tento
názor, (potom co byl zachován v celkem malé skupině "Manifested Sons of
God", která stojí na fanatickém kraji Letničního hnutí), počal získávat popularitu
mezi charismatiky. Podobné teorie jsou zanášeny do hlavního
proudu evangelických církví "Koalicí pro oživení" (Coalition on Revival) vedenou jejím zakladatelem Jay Grimsteadem.
Na
druhé straně se COR zdá být silně ovlivněná již zmíněnými Rekonstrukcionisty
jako je Gary North a Rousas J.Rushdooney. Prakticky zcela neznámý
před dvaceti lety, Rekonstrukcionismus značně ovlivňuje
evangelické církve. S více než 100 vydanými vlastními knihami, mnohými
oběžníky a kazetami o jejich učení, vedení Rekonstrukcionismu
je plodné, vysoce inteligentní a agresivní. Bill Moyers ve svém třídílném
televizním programu, který byl vysílán po celé USA v prosinci
1987, věnoval celý čas Rekonstrukcionistům a jejich postmileniální
výzvě pro Křesťany, aby převzali vládu nad světem, než se Kristus
vrátí.
To co
Abrahám Kuyper dosáhl v Holandsku na počátku tohoto století,
je často uváděno jako příklad toho, co Rekonstrukcionisté a COR
doufají dosáhnout. Za Kuyperova vedení Křesťané kontrolovali největší
noviny v zemi, založili "Free University of Amsterodam" kde se
vyučovalo z křesťanské perspektivy, založili nové křesťanské denominace,
založili politickou stranu, která měla pod kontrolou zákonodárství
po více jak deset let, založili křesťanské odbory a sám
Kuyper byl zvolen do úřadu ministerského předsedy na 4 roky! Tento
pozoruhodný výsledek, který Grimstead vystavuje jako model toho,
co COR hodlá dosáhnout, zanechal nakonec Holandsko v horším spirituálním
stavu než bylo před tím...
Pakliže
by COR/Rekonstrukcionické teorie byly správné, potom by se
ten veliký úspěch dosáhnutý Kuyperem, stal základnou pro další
rozšíření Božího království. Namísto toho se stal úplný zvrat,
jako kdysi ve Florencii za Savonaroly! Dnešní Holandsko je úplnou
antitezí toho, čeho Kuyper a jeho spolupracovníci, ve vrcholném
bodě jejich úsilí dosáhli.
Přes
to všechno, stále opakující se téma Rekonstrukcionistů je "slavný cíl celosvětového
podmanění". (Raymond P. Joseph, "The Councel of Chalcedon", 1982). Další autor si pohrává s tímto pohledem: "Musíme
strhnout bezbožné pevnosti tohoto světa a postavit na jejich místě
instituty Boží". (Tom Rose, "Christ's Kingdom, How Shall We Build?", 1981). A opět další apel k "pokřesťanštění všech národů": (Francis
Nigel Lee,"From Atheist to
Christian Minister", 1984). David
Chilton udržuje prohlašování o podmanění: "Osudové určení Křesťanů
je převzít všechna království světa". (David Chilton, "Days
of Vengeance", 1987).
Gary
North tvrdí, že to co Kristus měl na mysli, když poslal své
učedníky do světa aby učili evangelium, je: "Bůh chce aby Křesťané
kontrolovali svět v Jeho jménu. My chceme vidět biblickou rekonstrukci
Spojených Států tak, aby posloužily jako příklad, který
potom bude následovat celý svět". (North, "Liberating")..... Cílem je pokřesťanštění
celého světa, než se vrátí Kristus.
George
Grant píše: Boží armáda si musí podrobit zemi, vládnout nad ní a
dominovat". Křesťané jsou voláni do války. A je to
válka, ve které očekáváme vítězství". (G.Grant, "Bringing In
the Sheaves"). Chilton píše:"Naším cílem je
světovláda pod Kristem - převzetí světa - chcete-li. My formujeme
světovou historii... On nás pověřil, abychom dobyli svět"...(David
Chilton, "Paradise Restored: An
Eschatology of Dominion", 1985).
Zdá
se, že volba vybraných (ekklesia) k
přípravě na odchod do nebe se změnila na dobytí světa a zabydlení
se v něm... K tomuto cíli se snaží COR převzít dva okresy v
Kalifornii. Tento "křesťanský" program má 12 bodů.
Žádají účastníky mimo jiné: Vyměnit proti-biblickou legislaturu za
spravedlivé, zdravé biblicky orientované zákonodárství. Vyměnit
proti-biblické státní úředníky (obecní
rady, starosty, státní senátory, členy školních rad) za biblicky orientované kandidáty. (COR, National Newsletter, 1987).
Během
prvních třech století, církev nikdy neuvažovala o "rekonstrukci"
společnosti! Ježíš jasně řekl:
"Moje království není z tohoto světa". Nikdy se nezmínil o reformaci
zkorumpovaného římského režimu, nikdy nenaznačil že bychom měli infiltrovat byrokracie
vlád, nikdy nebyl pro organizovanou sociální nebo politickou
akci, nikdy nechtěl aby Jeho následovníci si lehli na ulici
před římské legie, nebo aby udělali protestní průvod na Řím! Ježíš
speciálně říká: Nemodlím se za svět, ale za ty, které jsi mi ze
světa dal".
Ani
Pavel, ani Petr nikdy neplánovali masové demonstrace proti
vládní korupci, proti římské okupaci Palestiny nebo za účelem zřízení
"křesťanských hodnot" po celém Impériu! Naopak, Petr píše:"K tomu jste přece byli povoláni -
neboť i Kristus trpěl za vás a zanechal vám příklad aby jste šli v
Jeho stopách.....když Mu spílali, neodplácel spíláním; když trpěl,
nehrozil ale předal vše Tomu, který soudí spravedlivě"..1
Petr 2:21-23.. V prezentování Krista
světu, církev se měla chovat jako se vždy choval On! Čas na "dobytí
světa" přijde teprve až se vrátí v moci a slávě...
ODPOVÍDAJÍCÍ SOCIÁLNĚ/POLITICKÉ AKCE UMÍRNĚNÉ ROZUMEM.
Veliké
Poslání nezahrnuje v sobě ani sociální, ani politické akce
zamířené na svržení nebo reformování vlád a zřízení! Velké Poslání
znamená učit evangelium za účelem transformace jednotlivců ku
změně jejich konečného osudu. Zatím co je místo a čas pro zákonné
a vhodné sociální a politické akce, nesmíme je zaměňovat s
Velkým Posláním! Rozhodnout o tom co je zákonné, musíme rozlišovat
mezi právem vlády a právem jednotlivých občanů. Tato práva
se liší jak místem tak i časem. Mnoho z toho, co je zákonné ve
Spojených Státech nebylo zákonné v bývalém Sovětském Svazu o nic více,
než by bylo v bývalé Římské Říši...
Na
druhé straně nejsou Křesťané povinní uposlechnout každý rozkaz
vlády. To je jasně vidět v příkladech, které nám zanechali jak
Ježíš, tak i apoštolové, kteří aby uposlechli Boha, odmítli poslouchat
židovské náboženské autority. Samotné Kristovo vzkříšení bylo
pohrdání římskou pečetí a i hlídkou, která tam byla postavená, aby
On v hrobě zůstal... Písmo učí, že žádná vláda nemá jinou autoritu
než tu, která pochází od Boha (Římanům 13:1) a občané tudíž, nejsou vázáni civilními zákony,
které by porušovaly Boží vůli v jejich životech...
Žádná
vláda, na příklad, nemá právo zakazovat Křesťanům uctívat Boha,
vlastnit a studovat Bibli, nebo rozdávat biblické letáčky či jakkoliv
sdílet svou víru s ostatními. Dále nemá žádná vláda právo nutit
občana, aby porušil Boží zákony proti své víře, nebo proti Bohem
danému svědomí. Vláda má právo dohlížet, aby její občané byli vzděláváni
způsobem, který posiluje schopnosti národa přežít a
růst. Ale nemá právo - pod pláštíkem výuky - pokoušet změnit víru dětí
vychovaných v křesťanských rodinách proti víře jejich rodičů.
Následně
- rodiče mají právo, v poslušnosti k Bohu, odmítat individuálně
či kolektivně a odporovat učení ateisticko/humanitním teoriím, okultu či náboženským (čarodějnictví, New Age a pod.) pro své děti - učení, které je
proti jejich křesťanské víře. Mají právo odporovat nemorálním učení
ve veřejných školách, které nabízí mladým mozkům ideje a pokušení, která by se
jinak v jejich věku neobjevila. Běžné příklady jsou různé druhy
sexuální výchovy, změny v hodnotách, prezentování homosexuality
nebo volného sexu jako pouze jiné životní styly - nebo jakékoliv
jiná učení, která podkopávají Křesťanství v očích dětí
křesťanských rodičů...
Pochopitelně
musíme dělat rozdíl mezi pokusem vnucovat hodnoty druhým a mezi
prostým vysvětlením vlastních hodnot v poslušnosti k Bohu.. Je
jedna věc ochránit vlastní děti od vlivu bezbožných vlivů, které
jsou urážkou Boha a které porušují práva, která Bůh vládě dal - zcela něco jiného je pokus vnucovat naše biblické
hodnoty bezbožnému světu... Na příklad - není potřeba změnit
celou učební osnovu abychom zabránili špatnému vlivu na naše děti.
Protest, nebo jakákoliv akce by měla být postačující (na příklad vyjmout děti křesťanských rodičů z
některých instrukčních předmětů) spíše, než nutit křesťanské hodnoty na
celou populaci.
Na
druhé straně Křesťané v Americe mají každopádně právo ( je to právo zaručené, které není Božími zákony zaručené), snažit se získat politický úřad a
použít jejich volební sílu, prosazovat své hodnoty. Čím však vyšší
postavení to je, tím menší je pravděpodobnost, že zvolený Křesťan bude
moci jako Křesťan fungovat - ať už uplatňovat křesťanský vliv skrze
svůj úřad, nebo si udržet nekompromisní svědectví pro Krista.
Mnohem více dobrého může být vykonáno na nižších stupních úřadu. Na
příklad, školní rada, ve které je většina Křesťanů, bude víc užitečná,
než křesťanská většina v presidentském kabinetu!
Zatím
co to Písmo nijak neprosazuje, není žádný zákaz proti vhodné
sociální akci v zájmu zbožnosti. Ovšem, je třeba moudrosti v rozhodování
o každém případě. Je veliký rozdíl se pustit do politiky natolik, že se
dostaneme do spolku s bezbožným světem v organizování světa - a
nebo jednotlivě či kolektivně se postavit pro dobro a spravedlnost
při použití legálních prostředků... A opět: V první řadě
musíme dát přednost věčné destinaci duší, a nenechat se oslepit
nějakým dočasným zájmem - ať už momentálně vypadá jakkoliv
důležitým...
PŘEKROUCENÉ VELIKÉ POSLÁNÍ.
Je nám
nyní řečeno, že "získat duše pro Krista a připravit je pro
nebe", je pouze částí Velkého Poslání, zatím co přinutit bezbožné,
aby se řídili podle biblických principů je ztracené tajemství
"změnit svět pro Krista". Idea, která se dnes nabízí pro splnění
Velkého Poslání neznamená nutně změnu lidské budoucnosti z
pekla na nebe. Může ale přimět bezbožné, do pekla pochodující hříšníky,
aby žili etické životy v poslušnosti Božích zákonů pro jejich
pozemský prospěch... Gary North vysvětluje toto nové chápání spásy
a Velkého Poslání:
"Postmilenialista
neučí, že celý svět bude jednou obydlen regenerovanými lidmi - ale
že celý prožije kulturní požehnání jako výsledek rozšíření
evangelia".(G. North,"Dominion and Common
Grace: The Biblical Basis For
Progress", 1988). "Zájmem
evangelického světa byla spása duší, a dlouho bylo
zanedbáváno ozdravení institucí tohoto světa. Ale Boží Syn
zemřel aby spasil (ozdravil) všechny lidi, i když nezemřel aby
všechny lidi regeneroval. Tím že zanedbávají ozdravit
KOSMOS - světový řád - Křesťané popírají zevrubnou povahu
Kristovy spásy"...(G.North, "Is the World Running Down? Crisis in the Christian
Worldview", 1988).
Písmo
nikde nepoužívá výraz "spasit" ve vztahu k evangeliu nebo Velkému
Poslání tak, jak tvrdí North! Přes to všechno dnes sílí trend
uvnitř církví, udělat ještě jeden pokus pokřesťanštit svět i když
všechny dřívější pokusy ztroskotaly... Roste naděje "reformovat
každou oblast v životě všech národů podle standardů Božího
Slova". Navzdory logice a Písmu, COR "Manifesto" prohlašuje že
Velké Poslání přikazuje církvi, jako "učiteli, příkladu, soli země a
světla světa", aby donutila světskou společnost a její zřízení,
přijmout křesťanský způsob života"...
U
Linkolnova Memoriálu, čtvrtého července 1986, jako smělou výzvu
zbytku církve, padesát členů vedoucí rady COR a 5 set delegátů
podepsali "Manifesto for the Christian Church: Declaration and
Covenant". "COR doufá", vysvětluje leták, "že každá
americká a kanadská církev, která se řídí Bibli, podepíše také, protože to reprezentuje
Boží vůli pro celou křesťanskou církev na konci dvacátého století. (COR
National Newsletter, July 1986).... COR literatura
nadšeně prohlašuje: "Manifesto Covenant", analogie 95 tezí
Martina Luthera, byl "přibit na Dveře Církve" padesáti členy COR
rady:
"Z
Boží milosti, událost rozvinutí tohoto dokumentu Církvi a
světu vyznačí obrat v historii, kdy se Tělo Kristovo probudí a
zaujme vedoucí úlohu ve světě. Potom - opět - uvidíme jak Církev transformuje
svět a ovlivní jej, aby se přizpůsobil biblickým standardům... a každá sféra
života na této planetě bude naplněna, očistěna a ozdravena biblickými
principy"..(From the brochure "An Invitation to the Continental Congress III. on the Revival
of Christianity and the Reformation of
Society, 1987).
Toto
prohlášení je nejenom překroucení Velkého Poslání ale také
velmi nebezpečně zavádějící. Už ta fráze "opět" naznačuje, že kdysi
v minulosti to, co navrhují se už podařilo. Kdy církev "transformovala
svět a ovlivnila jej biblickým standardem? Jediná doba,
která se tomu přibližuje, je Středověk, kdy Římský Katolicismus
vládl světu a dosáhnul vrcholu své moci za papeže Innocenta
III. (1198-1216).
Walter
James nám připomíná, že v oněch dnech, "Křesťanství bylo
nepopíratelným pánem na scéně".. (W.James, "The Christian in Politics", 1964). Southern píše: "Ideální církev dvanáctého a
třináctého století byla společnost disciplinovaného a
organizovaného kněžstva, které řídilo myšlenky i konání poslušných
a ochotných občanů - jak králů, tak i sedláků". (Southern, "Western").
Těžko
by se dalo tvrdit, že křesťanská církev kdy měla větší kontrolu
nad světem než tomu bylo ve Středověku, o kterém se Grimstead
tak chvalně zmiňuje. A přes to jsme viděli smutný výsledek
tohoto triumfu: Spojenectví se silami světa vytvořilo autoritářskou,
zkorumpovanou církev. Reformace spadla přesně do té stejné
pasti. A nyní se nám představuje "Nová Reformace", která doufá
v křesťanskou Rekonstrukci společnosti celého světa, která je speciálně
vytvářena tak, že udělá ty stejné chyby...
VYSOKÉ
NADĚJE A ZKLAMÁNÍ.
Přes
všechny zkušenosti z minulosti, v záblesku nedávných zřejmých
úspěchů, které následovaly veliké volební vítězství Ronalda
Reagana v r.1980, konzervativní Křesťané Ameriky byli přesvědčení,
že volba jejich kandidátů na klíčové pozice, protestující pochody a
vykonávání tlaku na vládu skrze lobyisty, je cesta dopředu za Ježíše
Krista... Jak řekl Gary North: "Křesťané jsou vyzýváni Bohem, aby
dobyli politickou říši pro Krista". Je to Jeho (Kristův) cíl, aby Jeho pozemští následovníci
eventuálně vykonávali autoritu nad Zemí v Jeho jménu tím, že se naučí poroučet světovým
vládám" ....George Grant píše: Úkol Božích lidí v
politice je působit na hřích výkupným činem Krista. Na nás je aby jsme
převzali naše dědictví tím, že vzneseme nárok na zemi. Krátce řečeno:
My musíme znovu převzít autoritu nad národy a aplikovat zákon
Ježíše Krista...
A
opět: Výraz "znovu", zavádí. Metody a cíle jsou jasně nebiblické.
Jeden letáček (Biblical Blueprint series) Rekonstrukce, píše o "armádě registrovaných
voličů", kteří převezmou vládu. V nedávném propagačním dopisu
North píše (v kontrastu Kristova
tvrzení, že svět bude nenávidět a pronásledovat Jeho následovníky): V roce 2001 se můžete stát
presidentem díky přicházející "Druhé Americké Revoluci" z
let 1990 ..jistě, jako konzervativní Křesťan, budete částí velmi
populárního klubu ....
Ve skutečnosti budou voliči trvat na tom,
aby všichni ve vedení byli těsně spojení s jasnými křesťanskými hodnotami ... Křesťané
a konzervativci vyhrají většinu vedoucích míst s vysokou převahou...
Všude po Americe, křesťanské pokusy, projekty a kampaně mají
vzrušující výsledky, které ukazují, že můžeme změnit svět... Vyhráli
jsme volby, a získáváme stále víc a více voličů... Humanistický
domek z karet se již hroutí. Máme ten nejoslnivější a
přesvědčivý plán od doby, kdy Martin Luther vzal do ruky kladivo u
dveřích ve Wittenberku ...Zvu vás aby jste se s námi zapojili"...
Zní to
přesvědčivě a lákavě. Ne ovšem, když si uvědomíme, že by
Kristus - bez jakýchkoliv pochyb - byl znovu ukřižovaný kdyby se počal
procházet mezi lidmi jako pokorná Boží ovce a jako Světlo světa
volající k pokání. Je proto něco strašně vadného na tvrzení že
ti, kteří jsou Jeho následovníky, budou ctěni a chváleni od těch,
kteří by Krista ukřižovali!!!
Pravý
Křesťan, který uznal, že Kristus na tom kříži zemřel za jeho
hříchy a na jeho místě, chápe přesně tak jak to chápal Pavel když
řekl že "byl ukřižován s Kristem" (Galackým 2:20) a že obdržel nový život - život
vzkříšeného Krista. Byla by to tedy kontradikce pro
ty, kteří jsou spojeni s Kristem v Jeho odmítnutí od světa a
ukřižování, kompromitovat Křesťanství tím, že by se nechali zvolit
do úřadu bezbožnými voliči, aby pomohli vládnout světu společně
s těmi, kteří Kristem opovrhují...
Kromě
toho, hlubší studie (která je mimo zamýšlený rozsah této
knihy), by ukázala že vysoké naděje, původní sliby politického zapojení
dobře mínějících Křesťanů, se neuskutečnily. V pokusu ospravedlnit
politické ambice Křesťanů jsou citováni jako příklady, Josef
a Daniel, kteří byli ustaveni do vysokých úřadů Bohem, pro Jeho
účely. Budeme-li ale poctiví v této analogii, musíme přiznat, že ani
Josef ani Daniel nevytvořili nijaký dlouhodobý vliv na země, kterým
vládli. Egypt nakonec Israelity zotročil a byl za to potrestán.
Daniel, kromě vlivu na tři krále, nevytvořil nijaký vliv na
Babylón, který byl nakonec zničen také....
Na
rozdíl od dnešních Křesťanů, kteří zastávají vysoká politická
postavení, Daniela nebylo možné donutit, aby porušil svou povinnost
vůči Bohu a byl pro to nenáviděn! Daniel neslevil ani čárku
- dokonce ani v jídelníčku! Z toho důvodu nebyl oblíbený mezi dalšími
vládními úředníky, kteří se jej neustále snažili zbavit. Daniel
byl v této pozici proto, že ho Bůh pro speciální úkol do tohoto
speciálního postavení ustavil. Tento případ nenabízí nijaké ospravedlnění
pro Křesťana, který se dnes snaží získat politické postavení..
Křesťan nemůže udělat biblický případ ani z Josefa, ani z
Daniela aby tím ospravedlnil pokus získat vysoké politické postavení.
NEBEZPEČÍ VEŘEJNÉHO ÚŘADU.
Nebezpečí
veřejného úřadu a tlak na Křesťana, aby dělal neustálé kompromisy v jeho
závazcích ke Kristu, byl demonstrovaný znovu a znovu. Pat
Robertson, navzdory svému tvrzení, že ho Bůh povolal aby kandidoval na
presidenta, je toho školní ukázkou. Bylo velmi smutné dívat se na
člověka, který se ještě do nedávna pokoušel získat lidi pro Krista, jak popírá
- když byl otázán reportéry - že vůbec kdy evangelistou byl!
Robertsonova kontradikce dřívějších prohlášení a jeho opakovaná
prohlášení, že jako president by nikdy nevnucoval nikomu
Křesťanství ani by nedovolil aby zasahovalo do povinností jeho úřadu,
bylo hořkou připomínkou kompromisu, který je vyžadován samotnou
vlastností tohoto úřadu v demokracii....
Kompromis
je nevyhnutelný, máte li reprezentovat jak nevěřící, tak
i Křesťany. Kromě toho možnost (a vlastně povinnost) hovořit za Krista
je kompromitována 24 hodin denně, 7 dní v týdnu! Důvod je zcela
jasný. Jako účetní nebo holič, máte po práci volno rozhlašovat
evangelium Ježíše Krista. Ale prezident Spojených Států stejně
jako senátor není vlastně nikdy mimo svou práci, stále zastává
svůj úřad a musí být velmi opatrný, aby nevnucoval svou víru v
Krista komukoliv. A proto na příklad, kdyby se Billy Graham stal
prezidentem, byl by to stupeň dolů, protože by to byl konec jeho
otevřeného svědectví pro Krista.
Zmíníme
se, pro osvětlení, o jednom speciálním příkladu: Surgeon General (Hlava
veřejné zdravotní služby v USA) C.Everett
Koop, se stal velkým zklamání v posledních letech. Nikdo nepřipisuje
tuto chybu Křesťanství pana Koopa, které se zdá být nade
vší pochyby. A přesto kompromitoval svou víru jak ve skutcích, tak i
v projevech. O nedávné brožurce "Understanding Aids: Message From
the Surgeon General", která byla zaslána na všechny adresy v USA,
píše Judie Brown, prezident American Life League, píše s
hořkostí:
Desinformace
rostou a začínají již hned na počátku. Strana 3 diskutuje o
"riskantním" chování. Když to studujete, povoluje téměř
všechno! Na příklad píše: "Sex s někým, koho příliš dobře neznáte...je
riskantní". Znamená to, že občasný sex s někým, koho znáte
"dobře" je správný? Koop nikdy nepíše o výhodách sexuální zdrženlivosti
mimo manželství, ani o výhodě věrnosti v manželství. Spíše
se podbízí životním stylům jako je homosexualita nebo bisexualita,
aniž by v nejmenším poukázal na sexuální vztah který byl
určený přírodou pro muže a ženu v manželství.... Surgeon General
vykonal ubohou službu rodičům v USA, jejich dětem a
nejzřetelněji svému úřadu... Jako kdysi dobře známý lékař, obdivovaný
mnoha současníky, se nakonec stal - vydáním této knížečky - Kapitánem
Kondomem!"....
Koop
později vysvětloval, že nemůže vnucovat svou evangelickou víru a
způsob života na druhé, ale že musí zastupovat všechny složky.
V tom případě by pravděpodobně bylo lépe, kdyby na důkaz své
integrity raději byl resignoval, než aby v zájmu kompromisu nabízel
v době největšího zdravotního ohrožení něco, o čem sám byl přesvědčený,
že je nemorálním a nepostačujícím řešením! Prohlášení, se
kterým Surgeon General nepochybně souhlasí ale nemůže ve svém postavení
zveřejnit, napsali dva kvalifikovaní Křesťané ve výborné knížce
o Aids:
"Světové
řešení není řešením žádným, pouze zvětší celou katastrofu. Prosazovat
kondom pouze povzbuzuje střídání sexuálních partnerů. A kondom je
bezpečný pouze na 90% pro zamezení oplodnění i když otěhotnění se může
stát pouze v několika dnech za měsíc. Nákaza Aids se může stát
každým aktem, ve kterýkoliv den v měsíci. Když se stane nechtěné
otěhotnění, potrat slouží jako úniková cesta. Od Aids není
úniku! Nakazíte-li se, znamená to smrt... Spoléhat se na kondom je
něco jako ruská ruleta. Jediná platná naděje před vzrůstající
vlnou Aids je v Bibli. Boží Slovo učí jasně že naší nadějí není
"bezpečný sex" ale "morální sex". Sexuální spojení
v manželství - s jedním partnerem - je jediný způsob jak být sexuálně
aktivní a zároveň ochráněný před nebezpečím Aids". (David R.Reagan and Thomas H.Baker,"What the
Bible Says About Aids",1988).
Nejenom
Koop, ale i další jasně demonstrovali že výhody ze zvolení
Křesťana na vyšší místa, jsou vysoce přeceněné... Kromě toho,
tím že se církev stále víc a více dostává do politiky, nezaséváme
ta stejná semínka zkázy jako se kdysi církev čtvrtého století
spřáhla nebezpečně s Římským Impériem?
OPAKOVÁNÍ KONSTANTINOVÝCH OMYLŮ?
Křesťané
mají stát proti zlům jako je homosexualita, potraty, pornografie,
drogy. To všechno má bezbožný vliv na společnost. Ale zároveň
nesmíme zapomenout, že naší primární povinností je seznámit svět
s evangeliem Ježíše Krista. Příliš často společenské a
sociální aktivity se stávají náhražkou za spásu duší...
Kromě
toho Křesťan se musí postavit proti morálnímu a sociálnímu zlu jako všichni
ti, kteří jsou vykoupení krví Ježíše Krista a nemají se v žádném
případě spojit s bezbožnými v propagaci moralismu - systému, který
není o nic lepší nežli humanismus. Bohužel konzervativní Křesťané se spojili s
takovými anti-Křesťany jako jsou Mormoni a Moonies a tím jim
dodali důvěryhodnosti. Jeden z příkladů je "American Freedom
Coalition" vedená Bobem Grantem ze skupiny Christian Voice.
Jak poznamenal Washington Post:
Grant
a jeho koaliční spojenci odmítají kritiku jejich vztahů s
Moonies a obhajují se tím, že jsou ochotní spolupracovat s
kýmkoliv, kdo s nimi sdílí jejich konzervativní cíle. "Jedno je jisté",
říká Richard Ichord, který operuje washingtonskou firmu,"Unification
Church je nejsilnější antikomunistickou církví v USA". (Unification
Church = Moonies).... Velká část
dnešní církve přestala být "ekklesií"
("vyvolená ze světa"), a
stala se částí světového systému. A jak tak pozorovali
své vůdce spojovat se bezbožnými systémy, většina Křesťanů
ztratila pocit separace od světa. Dnes je mezi evangelíky trend
podobat se světu co nejlépe, aby získali oblibu světa, což dnes nazývají
"přátelským evangelismem". Je to zase nový přístup
k Velkému Poslání, o kterém ani Ježíš, ani Pavel nevěděli nic!
Někteří
Křesťané jsou přesvědčeni, že to trvá měsíce a i roky, než si
"vyslouží právo říci komukoliv o Kristu". Je velmi pochybné,
že takovou taktiku používala ranná církev, která by, možná
nikdy tak pronásledovaná nebyla, kdyby bývala prohlašovala evangelium
trochu "positivněji"... Mnoho pastorů a kazatelů se pokouší
přizpůsobit evangelium tak, aby bylo přijatelné dnešnímu světovému
pohledu na život ve snaze zvýšit zájem. Ježíš, kterého oni
představují je sebe-ocenění, odborník na úspěch, který nabízí lepší
a psychologicky zdravou cestu k "dobrému "životu" na této zemi -
něco, co hledá každý nevěřící! Ztráta důležitosti nebe, pohled
na Rapture jako na něco strašně vzdáleného v mlhavé budoucnosti
a ztotožnění se se světem - to všechno uspává pocit závaznosti
biblických standardů separace od bezbožného světa..
Víra,
že Křesťanství je na nejlepší cestě převzít moc nad světem
se zdá být velmi přitažlivá, právě tak, jako za dnů Konstantina
a jeho následovníků. Ti, kteří byli pronásledovaní a
mučení jak za římských císařů, tak i za pozdějších papežů, měli ovšem
názor jiný... A tento jejich pohled, i když má velmi malou přitažlivost
v dnešní době, byl historií ospravedlněn. Musíme se opět
učit ty stejné lekce a za stejnou cenu?
POSTAVIT
DOBRÝ PŘÍKLAD SVĚTU?
Navzdory
dobrým úmyslům COR, Bible nikde neurčuje církvi "vedoucí
úlohu ve světě" Standard chování, očekávaný od církve je mnohem
vyšší než jaký je očekávaný od světa. Pakliže se budete snažit
je spojit - zničíte oba! Křesťan je posílený Svatým Duchem, aby
mohl žít čistý, separovaný život, podobný tomu, co nám ukázal Kristus.
Život, jehož motivace je láska k Pánu. Člověk ve světě je motivovaný
strachem z následků překročení civilních zákonů a pobízen svým svědomím,
které ho usvědčuje jako beznadějného ztraceného hříšníka v
Božích očích. Je vyzýván k lítosti a k přijmutí Ježíše Krista jako Spasitele a
Pána. Už jen ten nápad aby církev ustavila biblický standard,
který by bezbožný svět následoval, je nebiblický a
nepraktický.....
Rekonstrukcionisté
jako Rushdooney a North, jejichž vliv na COR je zcela zřejmý, jsou
přesně tím druhem legalistů, které Pavel odmítá v dopise Galatským.
Jejich cílem bylo přinutit jak církev, tak i neobrácený svět, k
dodržování zákonů, které Bůh dal Israeli, které ale ani Israel, ani
nikdo jiný nebyl schopen zachovávat.
Jako
měli Kalvinisté, tak mají i Rekonstrukcionisté v základě za cíl
zřídit celosvětový legalistický systém se stejnými krutými postihy
za nedodržení náboženských kódů právě tak, jako se kdysi pokoušel
John Kalvín v Ženevě. Historie potvrzuje opakovatelně to, co
už před téměř 2000 lety prohlásil Pavel: "Neodmítám Boží milost, protože
jestli spravedlnost je ze Zákona, potom Kristus zemřel nadarmo"..
(Galatským 2:21).
House
a Ice správně varují: Na neštěstí, to jediné co křesťanský
Rekonstrukcionismus vyprodukuje, bude příspěvek k rozvinutí moralismu
namísto biblického Křesťanství. Moralismus se tlačí do popředí vždy, když
se kultura nebo společnost domnívá, že být dobrým Křesťanem
znamená dostat se na výši veřejného chápání dobra a zla..(House
& Ice, "Dominion").
To
co měl Bůh na mysli, nebylo vytvoření společnosti národů které
by dodržovaly Jeho Zákony, nebo svět, který poslouchá biblické
principy! Celý svět byl prohlášen vinný před Bohem a potřeboval
pokání, ospravedlnění a usmíření! Toto je přece obsah dopisu
Římanům... Nikde v celém Novém Zákonu není zmínka o tom, že by
cílem Křesťanství, nebo Velkého Poslání bylo přesvědčit svět že by měl
poslouchat Boží zákony! Israel žalostně zklamal a nová smlouva
Boží milosti je pro všechny ty, kteří uvěří. Nikdo není schopný
dokonale poslouchat Boží zákony! Co potřebujeme je připuštění,
že jsme hříšníci, kteří porušili Jeho zákon a potřebují lék
skrze Ježíše Krista. Toto je evangelium a přinášet je národům, je
ten jediný účel Velkého Poslání!!!
Lidé, kteří
nemají v sobě Božího Ducha jsou z přirozenosti nepřátelští
vůči Bohu a neschopní uposlechnout Jeho zákonů. A i
kdyby byli schopní, jejich "poslušnost" by byla motivována sebe-zájmem
spíše než láskou k Bohu a tím nepřijatelná. Samý základ hnutí
za pokřesťanštění světa spočívá na falešné domněnce, kterou Bible
odmítá a kterou i historie prokázala za falešnou a neuskutečnitelnou....
Přes to všechno, COR má horečnou touhu, jak Grimstead často prohlašuje
že:
Velké
Poslání v sobě zahrnuje nejenom spásu jednotlivců, ale také
útok na brány pekla a ovlivňování vlád a národů aby žili podle Bible.
("Launching More Than Fireworks on the 4th of July", Dr.Jay Grimstead)..... "... ukázat světu jak žít a spravovat své záležitosti.... Svět nebude
vědět jak žít či jakým směrem se brát bez biblického vlivu církve
na světové teorie, zákony, činy a instituce".("Manifesto",
apendix).
A zde
opět, máme totální nerespektování ohromných rozdílů mezi církví
a světem! Upřímně a sotva znatelně se přesouvá důraz od spásy
jednotlivých duší a jejich přípravy na nebe k vytvoření dobrého
příkladu, který by bezbožný Krista odmítající svět následoval.
To je to, co COR nazývá "změnit svět tím, že Boží vůle bude
konána na zemi, jako je v nebi", než se vrátí Ježíš Kristus....
CO SE
STALO S KŘÍŽEM?
Pakliže,
jak COR tvrdí je na nás, abychom přesvědčili národy poslouchat
Boží Slovo, potom čelíme otázce: CO OD NÁS BŮH CHCE? Tuto
otázku kdysi položili už Židé, kteří chtěli Ježíše udělat svým králem
z nesprávného důvodu: Aby je On stále živil a uzdravoval. Ptají
se:"Co máme dělat, abychom
konali to, co si Bůh přeje?" Ježíš
odpovídá:"Bůh si přeje,
aby jste věřili v toho, kterého On poslal"...(Jan 6:28-29). První "čin", který Bůh očekává od
každého z nás, je uvěřit v Ježíše Krista - a to znamená za prvé (a hlavně): přijít
k tomu kříži jako ztracený hříšník, za kterého Kristus zemřel
a vstal z mrtvých. Dokud neuděláte tento krok, "vaše dobrota je
jako špinavé hadry v očích Boha". (Izaiáš 64:6).
Jistě,
Kristus nám zanechal příklad k následování - ale pouze pro
ty, kteří Mu patří tím, že jsou znovu zrození a mají v sobě Božího
Ducha. Kromě toho ten příklad má v sobě také ten kříž: "Kdokoliv
mně chce následovat, nechť zapře sám sebe, vezme svůj kříž a
následuje mně"...Marek 8:34... Evangelíci
odmítají pohled liberálů, že nám Kristus dal filosofii
života a zanechal morální příklad k následování. Toto učení, které
ničí evangelium a ve skutečnosti brání lidem, aby přišli ke
Kristu jako ztracení, nic nemající hříšníci, je dnes znovu oživováno
v trochu nenápadnější formě - už ne liberály, ale
evangelickými vedoucími s dobrými úmysly.
Je
chvályhodné, že COR vyzývá Křesťany, aby žili v poslušnosti k
Božímu Slovu. Ovšem důraz na podřízení se Kristu, není nic nového.
Co je nové - alespoň pro evangelíky - (i když liberálové, sociální evangelium a zastánci liberační
teologie to učili již dlouho), je idea přemluvit nekřesťany, aby žili
křesťanské životy a trvání na tom, že je to částí Velkého
Poslání. V typické přednášce pro pastory, kteří se zajímají o
COR, Grimstead vysvětluje:
My
jsme zástupci Boha na této planetě v tomto národě a v našich
městech k tomu, aby se Boží vůle stala na této zemi tak, jako
je na nebesích - ještě teď, před odchodem do nebe. Ano, máme různé
názory, jak daleko to lze dovést. Naší post-mileniální bratří se
domnívají, že se to dá udělat úplně. My, před-milenialisté bychom
mohli získat Ameriku, Západní polokouli - nebo alespoň její část....
Na jednom ale musíme souhlasit společně: Že naším úkolem je
dosadit pohled na realitu Bible a její morality na naší kulturu pro
slávu Boží a pro dobro lidstva - jak pro Křesťany, tak i pro nekřesťany....
a že křesťanská církev celosvětově, je odpovědná za takový
rozpad kultury".
Grimstead
činí nebiblické spojení mezi církví a světem, kteří mají
být oddělení a tím překrucuje Veliké Poslání. Bible je daleko od
vnucování biblické morálky na nespasené a přitom varuje, že pokus
dodržovat Zákon nespasí - jen zplodí sebechválu. Kromě toho je to
nemožný úkol pro nekřesťana! Vzrůstající vise pokřesťanštění světa
je velmi lákavá. Tento cíl by jistě nebyl zrovna lákavým pro ty,
kteří jako část "ekklesia" - "povolaných ze světa", zemřeli
mučednickou smrtí z rukou toho světa.... Anneken Jans, mladá žena, byla
jednou z nich. V podvečer své popravy v Rotrdamu, Holandsku zanechala
svému nemluvněti prohlášení, které si měl přečíst až bude moci.
Zde je rada od statečného mučedníka - který byl tak daleko od myšlenky
"ovládněme svět pro Krista": Až uslyšíš o chudém, jednoduchém
odvrženém stádečku kterým kdekdo opovrhuje a které svět odmítá,
připoj se k nim; protože kde slyšíš o kříži, tam je Kristus"..(Jones,
"Reformation").
VELIKÝ
MÝTUS DOMINIA.
V naší
diskusi o potlačování či zmenšování naděje na nebe a
ovládnutí světa před návratem Krista jsme se hlavně soustředili na
Rekonstrukci a COR, protože mají hlavní vliv mezi evangelíky a
fundamentalisty. Co se týká skupin spojující charismatiky, zmínili
jsme se o hnutí "Kingdom Now", "Restoration" s učiteli jako
Earl Paulk a Rick Godwin. Samozřejmě takových skupin a jednotlivců, o
kterých bychom se mohli zmínit je více....
Navzdory
podobnostem, které mají, jsou mezi nimi rozdílnosti, jak
lze očekávat. Jsou to rozdíly v názorech a rozdílný důraz v tom či
onom bodu. Naším účelem není tyto rozdíly prodiskutovat. Co je nutné
rozpoznávat je skutečnost, že jeden koncept vytváří spojnici mezi
těmi, kteří pouze zmenšují důležitost Rapture a těmi, kteří ji zcela
odmítají a učí, že v té či oné formě církev musí převzít nad světem
vládu. Ten koncept je "dominion". Ve skutečnosti "dominion teology"
je základní premisou pro všechny, kteří očekávají založení království
před Kristovým návratem...
Nežli
si probereme co vlastně "Dominion teology" znamená, musíme
si uvědomit, že byla založená teprve nedávno. Toto učení je tak
nové, že R.J.Rushdoony je považovaný za "otce Dominion teology".
A tak Rekonstrukcionisté mohou prohlásit, že přišli s klíčovou
teorií, která dala post-milenialismu koření, které bylo zapotřebí
pro získání široké základny. Když jsme touto klíčovou doktrínou
konfrontováni - doktrínou kterou nikdo z Křesťanů za posledních
1900 let neobjevil - máme velmi dobrý důvod k opatrnosti! Nakonec - to je
právě materiál, ze kterého se dělají všechny kulty! Potřebuje to
určitou dávku arogance, když někdo prohlásí že objevil něco, co Církev po
celou tu dobu její existence neviděla...
TEOLOGIE
DOMINIA - CO TO JE?
Těch
několik veršů, ze kterých je toto nové učení odvozené jsou
Genese 1:26-29, kde Bůh říká člověku:"Ploďte
a množte se, a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským
ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe"... Bůh zde prohlašuje nic více a nic méně než že
člověk, jako vyšší forma stvoření, vytvořená k Jeho obrazu, dostala
vládu nad celou zemí a nade vším, co na zemi je - stromy,
rostliny, ryby, ptactvo, zvířata a jiné formy života. Měl zemi
obdělávat a používat zvířata za potravu i pro potěšení - ale jako
správce, odpovědný svému Stvořiteli!
Tím,
že četli tyto verše daleko za to, co prohlašují, Rekonstrukcionisté a i
další dominionisté z toho vydedukovali falešné závěry, které nijak
z veršů nevyplývají:
1) Že
toto pověření zahrnuje vládu nad druhými lidmi a ustavení vlád.
2) Že
tato vláda byla ztracená Adamem při Pádu.
3. Že
hlavním účelem Kristovy oběti bylo vrátit tuto vládu zpět.
4) Že
Velké Poslání v Matouši 28, je
prostě opakováním v Novém Zákonu "původní pověření
dominia"
a tak znamená tentýž příkaz....
Na
tomto falešném základu bylo postaveno celé hnutí Rekonstrukce. Ta jednoduchá
nadvláda, kterou Bůh dal Adamovi a tím také všem jeho potomkům, se
rozrostla do takových rozměrů, že se vymykala i schopnostem
samého Adama! Stala se "úkolem", který pouze znovu-zrozený
Křesťan může splnit. "Být znovu-zrozený je předpoklad k
vykonávání dobré vlády".. A přesto tento úkol byl dán lidstvu tisíce
let před Kristem! Kromě toho Žalm 8 dává jasně najevo, že dominion
je pro všechny lidi - ne pouze pro Křesťany!
Přes
to všechno, Gary DeMar a Petr Leithart v knize "Reduction of
Christianity" prohlašují: Ve skutečnosti Bible učí, že jsme občany
nebe, abychom mohli efektivně vládnout na zemi.... Nebe je zdrojem
vlády - dominia, místo odkud začínáme vládnout. Proč byl Kristus
pozdvihnut do nebe a usazen po pravici Otce? Aby mohl vykonávat
vládu. Je to přesně právě naše občanství v nebi, které nám
umožňuje vládnout na zemi poslušně a efektivně"...
Jaké
odhalení! Proč se tedy Bůh vůbec Adamovi zmínil o vládě, když
pro Adama bylo nemožné vládnout z prostého důvodu: Adam nebyl občanem
nebe! Také: proč bylo nutné, aby Kristus zemřel za naše hříchy,
vstal z mrtvých a odebral se k Otci, aby pro Něj (a my skrze Krista) vládnul zemskou vládu nad rybami, ptáky, zvířaty a
hmyzem - když toto všechno vykonávali lidé od počátku?
ZÁHADY
DOMINIA.
Na ten
stejný námět prohlašuje Earl Paulk: "Kristus v nás musí
převzít vládu na zemi" Earl Paulk,"Held in Heaven
Until" 1985. Musel mít na mysli něco mnohem grandióznějšího než vládu nad lesy,
pastvinami, poli, a nižšími živočichy - něco víc než prohlašuje
Genese 1:26-29. V Dominiu se zdá být další, záhadný rozměr,
který není jasný normálnímu čtenáři Bible.... Ve skutečnosti jejich teologie
je zřejmým klíčem ke všemu od eschatologie (učení o posledních
věcech) až po spirituální válku. Je nám
řečeno:"Bible nám dává eschatologii dominia". Dokonce i Pavlovy instrukce "nebojovat proti
tělu" ale "přivést každou myšlenku k poslušnosti vůči
Kristu" (2 Korint. 10:3-5), je vykládáno
jako "strategie pro vládu nad světem". To co se zdá být pro
normálního čtenáře jednoduché prohlášení Boha, kterým pověřuje člověka
vládou nad nižšími živočichy, "ve skutečnosti" obsahuje zakódované
tajemství o pokřešťanštění světa v posledních dnech. "Mandát
Dominia", který Adam obdržel, bude splněn v triumfu rozšíření
evangelia po celém světě". (Gary North,"Liberating Planet Earth", 1987)..... Dominion je alfou i
omegou, zaujatou horečnou vášní:"Křesťané mají povinnost,
mandát, pověření, svatou odpovědnost získat zemi pro Ježíše Krista -
mít vládu nad civilní vládou právě tak jako v každém jiném
aspektu života a zbožnosti ...Je to ovládnutí, po čem jdeme - ne jen
hlas... Je to ovládání co chceme - ne pouze vliv.. Je to moc nad
světem za čím jdeme - ne jen stejný čas. Ano, dominion je to, co
chceme... (George Grant,
"Changing").
Toto
je základ, na kterém celá agenda COR stojí, obrážející vliv
Rekonstrukce. Mezi některými nejznámějšími a nejuznávanějšími křesťanskými
autoritami v USA jsou Rekonstrukcionisté jako North, Rushdoony
a DeMar. Zahrnuje také vedoucí z kruhů orientovaných na Dominion:
Earl Paulk typ kingdom/dominion advokátů, jako Maranatha Robert
Weiner, pastorové John Giminez a "biskup" John Meares a pastýři
jako Bob Mumford a Dennis Peacocke. COR se stala hlavním faktorem
dávajícím důvěryhodnost Dominion/teologii a tak ji zanáší do
hlavních evangelických církví.
Teologie
Dominia má další rozličné formy, některé z nich jsou - je
li to možné - ještě mnohem bizarnější než mnoho Rekonstrukcionistů by vůbec
přijalo, ale jejich popularita roste mezi charismatiky, se
kterými nyní spolupracují. Někteří vedoucí "positive
confession", jako Kenneth Hagin a Kenneth Copeland učí: Dominion
dokazuje, že člověk je "v Boží třídě"= malý "bůh" pod Bohem,
že ztratil naše božství ve prospěch Satana. Že toto bylo obnoveno
v Kristu - a že je jen a jen na nás si ho vzít a vykonávat opět
naší kdysi ztracenou vládu na tomto základu. Teologie Dominia a
"positive confession" si jsou velmi blízké. Advokáti "positive confession"
si osvojí vládu tím, že promluví vhodná slova - zatím co
evangelíci, kteří pracují v COR, získají vládu aktivní činností. Jejich
příbuznost je jasná a většina dominionistů pracuje na společném
cíli..
OBNOVIT
VISI "ÚKOLU" DOMINIA.
Pravým
opakem této nové teologie je fakt, že vláda, kterou Bůh
Adamovi dal, nebyla ztracena ve prospěch Satana při Pádu a tak není
třeba cokoliv znovu vydobývat. Že člověk nikdy tuto vládu neztratil
ale pokračuje v ní i dnes, je jasné podle Žalmu 8:6-8. Je to
fakt, který každý z nás zná z vlastní zkušenosti. Stále zabíjíme mouchy
a komáry, jíme kuřata, chytáme ryby, hubíme krysy a termity. I přes
tyto skutečnosti, dominionisté stále tvrdí, že jsme ztratili naší
moc při Pádu a naším úkolem je získat ji zpět:
"..
kromě toho, je skutečně pravda, že jsme dosáhli vlády nad živočichy
a zemí? Využíváme skutečně celý potenciál pozemských zdrojů?
Domestikovali jsme medvědy a lvy? ...Zatím co vykonáváme jakousi
vládu nad zemí, kletba z Genese 3 naznačuje, že země zůstává
ve vzdoru vůči Bohu. Prokletí země ztížilo vládu nad ní.. V principu,
tato kletba byla odstraněna vzkříšením Ježíše Krista - ale my
stále ještě máme postupný úkol restaurovat stvoření ke zbožnému
použití".. (DeMar and Leithart, "Reduction").
Tak
nakonec jsme vládu sice neztratili, ale země se stala "vzpurnou".
Pro nás je zřejmě obtížnější dolovat zlato nebo stříbro, či pumpovat ropu
ze země, než to bylo pro Adama. A přesto musíme dokončit úkol, který
nám Adam zanechal: Dát to všechno dohromady a splnit mandát dominia. Kromě toho
je to spojené ve Velkém Poslání, kterému musíme rozumět tak,
že se neskládá pouze z rozšiřování evangelia, ale zahrnuje v
sobě také domestikaci všech zvířat včetně medvědů a lvů - pravděpodobně
také hmyzu a bakterií.
Kristovo
vzkříšení tedy "v principu" odstranilo kletbu z
Genese 3, ale proč nikdo nepozoroval zmenšení výskytu plevele, nebo
krvelačnosti lvů?? Je to proto, že naším úkolem, jako část Velkého
poslání v Matouši 28, je postupně "restaurovat stvoření k
zbožnému účelu". Jaké pokroucení evangelia, které učil Pavel! Máme
věřit tomu, že apoštolové špatně pochopili pravý smysl Velkého Poslání,
který teprve za 1900 let "dešifrovali" Rekonstrukcionisté? Teprve
oni pochopili, že Kristus plánoval pro své následovníky vládu
nad tímto zlým a bezbožným světem?
Písmo
naznačuje, že až se Kristus vrátí a bude osobně vládnout, "poušť se
rozveselí a pokvete jako růže" (Isaiáš 35:1), "vlk
i jehně se budou společně pást a lev bude žrát slámu jako dobytek"...
"nikdo už nebude ubližovat a ničit na mé svaté hoře". (Isaiáš 65:25. Jelikož Rekonstrukcionisté věří, že jsou již v
Mileniu, domnívají se že toto splní bez přítomnosti Krista...
Chilton
píše v knize "Paradise": "Když se kultura odvrátí od Boha,
ten podrobí lidi vládě divokých zvířat aby jim zabránil vládnout
bezbožně nad zemí. Ale ve zbožné kultuře tato hrozba proti životu
postupně mizí a nakonec budou zvířata opět zkrocená a
zapřažená do služby v Božím království".
Pochopitelně
bychom měli vidět evidenci takových trendů v historii. Člověk ale
marně hledá kolem světa a v historii bezbožných kultur (kterých
by mělo být mnoho), kde lidé upadli "pod vládu divokých
zvířat", nebo pro zbožné kultury, kde "hrozba proti životu
a majetku postupně mizela". Není žádný rozdíl v chování divokých
zvířat v kterékoliv zemi - zbožné či bezbožné - i v období kterékoliv
éry v historii, kde by se dal zjistit nějaký rozdíl. Bůh přece
neustavil určitý cíl k dosažení v podřizování si země, který by
sloužil jako měřítko jak mnoho nebo jak málo vlády jsme dosáhli.
Přesto
North píše: "Smlouva Dominia žádá od lidí, aby si podmanili
zemi k Boží slávě - Genese 1:28, 9:1-17. Jeho lid ještě musí
splnit tento úkol, nežli On se opět vrátí, aby posoudil jejich úspěch"...
Musíme
se zeptat: Jaký úkol??? Znamená to postavit továrny v Yosemitském
Údolí, nebo činžáky v Grand Canyonu? Je naším úkolem vydolovat
všechny minerály a vycucat všechnu ropu? Vyžaduje to práci
obdělat půdu - ale dal nám Bůh za úkol obdělat každý hektar na
této planetě a dosáhnout určitého výtěžku na určitou plochu? Pakliže
ano, potom není žádné kritérium pro posouzení "úspěchu naší vlády"..
A proč přisuzuje North "Dominium" pouze "Jeho lidu", když bylo
dáno všem? Vykonávání tohoto mandátu je vrozená charakteristika naší
lidskosti, která vyplývá z faktu, že lidstvo - spasené či nespasené - je
vyšším řádem tvorstva než zvířata, ptáci, ryby nebo hmyz. Snažit se z takové
nadvlády udělat něco víc, znamená manipulovat s Božím Slovem a
znásilňovat zdravý selský rozum!!
MANDÁT
PŘEVZÍT VLÁDU NAD SVĚTEM?
Celá
teologie dominion hnutí by sotva stály za zmínku, kdyby se
jednalo o zemědělství, dolování nerostů a o domestikaci zvířat! Jeho
provokativnost začíná ve chvíli, když je do toho zahrnuta vláda
nad druhými lidmi. Chilton prohlašuje: "Musíme přestat jednat jako
kdybychom my, Křesťané byli provždy předurčeni být nějakým druhem
nižší kultury. My jsme určeni k tomu, abychom dominovali světu".
(Chilton, "Paradise").
Zde je
ta "úloha", která vzrušuje srdce dominionistů, o které píše
North: "Bůh pověřil člověka aby vykonával vládu nad zemí. Bůh má
kontrolu a čeká na svůj lid, aby se postavili vládcům této země a
převzal od nich kormidlo. Bitva o Zemi je plném běhu"... (North, "Liberating").... Fráze jako "převzít kormidlo"
nebo "bitva o Zemi je v plném běhu", nenaznačují že je v
plánu nechat všechno na Boží "neodolatelné milosti"... V již
dříve zmíněném televizním interview Chilton řekl Moyersovi:
"Věříme, že institučně by Křesťanství mělo být oficiálním náboženství
tohoto národa a jeho zákony by měly být křesťanské"... Horliví
Křesťané jsou upřímně přesvědčeni, že se od nich očekává, aby vládli
nad nevěřícími a dominovali kulturám a národům. Není divu, že
ne-Křesťané se cítí ohroženi tím že někdo plánuje vnucovat svou víru
druhým.
Pro
ty, kteří "porozuměli" veršům Genese, kde Bůh dává Adamovi vládu
nad zemí a nižšími tvory, je ve zprávě "skryté učení". Je to vlastně
pověření převzít instituce, ustavit království, změnit společnost,
pokřesťanštit národy, proniknout do jejich struktur a vládnout
jim ve jménu Krista. Na druhé straně Ježíš před takovými ambicemi
varuje: Vy víte že vládci pohanů nad
nimi dominují. Ale mezi vámi tak nebude: kdokoliv chce být
hlavním mezi vámi, nechť se stane vaším služebníkem. Ani Syn člověka
nepřišel aby mu bylo slouženo, ale aby sloužil a položil svůj
život za mnohé".Mat.20:25.
Křesťané
nemají vládnout jeden nad druhým, právě tak jako Církev nemá právo vládnout
nad světem v této době, kdy většina světa odmítá Krista a Boží
milost. Teprve až se vrátí sám Kristus, aby osobně založil své
království, budou Křesťané vládnout nad touto zemí - Křesťané v
nesmrtelných tělech budou vládnout s Kristem v Jeho slávě.... Tím
že zaměnili dnešní dobu za Milenium, dominionisté vyhledávají
- a někteří z nich velmi upřímně - moc nad lidskou kulturou - moc,
která smrtelnému člověku nepřísluší!
Jistě,
existují legitimní autority pro vládnutí v dnešním systému
věcí, ale to nelze odvodit z Genese 1:26-28. Toto najdeme v Římanům
13. A v této kapitole vládnoucí autorita není v žádném případě
Církev, ale světské síly, od kterých se Církev jasně odlišuje
a kterým jsou Křesťané podřízeni! A Římanům 13 nemá nic víc
společného s Velkým Posláním než má Matouš 28 s Genesí 1 !!!
VELKÉ
POSLÁNI: ZNAMENÁ TO DOMINION ?
Pro
ty, kteří se upsali Rusdoony-ho teologii dominia, pro ně je
tato novým klíčem k pochopení Bible. "Toto ztracené dědictví (vládu)
musíme znovu získat, jak se dostáváme do 21 století". (DeMar and Leithart, "Reduction"). Toto prohlašují jako klíčový prvek
Velkého Poslání z Matouše 28:18-20. V souhlase s tímto pohledem
COR vyzývá církve, aby braly dominion jako samé srdce Velkého
Poslání. Kenneth L.Gentry udělal neuvěřitelné prohlášení: "Stvoření
našeho kulturního a vládnoucího mandátu lze nalézt v
Genesi 1:26-30 a Mandát Nového Stvoření (neboli evangelism) je Velké
Poslání... úkol obou mandátů je totožný: podmanit si zemi.(Gentry,
"Journal").
Stvoření
mandátu (pověření) je následovně upevněno Boží restaurační aktivitou skrze
sílu Nového Stvoření (což je Velké Poslání. A proto královláda člověka je
viděná v evangelismu. Žádný Křesťan by neměl podceňovat nutnost
zachraňování duší v tomto padlém světě. Ale co takhle vyhrát kulturu?
Kulturální pokřešťanštění.. (Gentry, "Journal").
Většina
evangelíků, ke kterým patří také Gentry, by se zhrozila výkladu, který
mění Kristův příkaz "..na
základě Jeho jména má být všem národům vyhlášeno pokání k odpuštění hříchů, počínaje
Jerusalémem"..Lukáš 24:47... na
úkol podmanit si zemi a zdomácnět nižší tvory! Rekonstrukcionisté
obviňují všechny ty, kteří věří v před-tribulační Rapture ze
"zredukování Křesťanství", ale jsou to právě oni,
kteří trivializují naše vznešené nebeské poslání. Právě tak není
poctivé navrhovat, že vláda, kterou byl pověřen Adam, je opakovaná
ve Velkém Poslání a zahrnuje "kulturní pokřesťanštění"
...North píše: Úkol daný Kristem je prostě rekapitulace dominia, které
dostal Adam a Noé. Je to ten stejný úkol. Kristus oznamuje moc
nad historií, protože On v historii trpěl. (Matouš 28:18). Toto je historický základ pro Jeho rekapitulaci
úkolu dominia". (North, "Unconditional Surrender").
North
zde ani nepředstírá, že to co tvrdí,
je odvozené z Písma. Bez jakékoliv výkladové báze, teologie dominia závisí na Matouši
28:18. Když postavili celou strukturu na falešné teologii, Rekonstrukcionisté
a další kingdom/dominion advokáti se pokouší přizpůsobit zbytek Bible
jejich pohledu. Ovšem vláda o které se zmiňuje Genese 1:26-29 nemá
nic společného s Církví, Velkým Posláním, pokřesťanštěním světa, nebo převzetím vlády nad národy. Takové
teorie jsou pouze výmysly a ti kteří je učí, se budou jednou odpovídat
Bohu!
DOMINION
POMOCÍ TECHNOLOGIE.
Kontradikce
v teologii dominia jsou početné a bijí do očí. Nic není více neuvěřitelné,
než pokus srovnávat moderní technologii s vládou nad nižším
tvorstvem v Genesi. K velikému úžasu DeMar a Leithart nám navzdory
tomu co říkají, že pouze znovu-zrození Křesťané, kteří operují z
nebe skrze Krista, mohou mít vládu, kterou ztratil Adam a obnovil
Kristus - přesto poukazují na technologické úspěchy, o které se
zasloužili nekřesťané, jako na "ovoce dominia". V tom stejném
kontextu se snaží připsat tyto objevy Křesťanům. Dojem, který dostáváme je
že převzít vládu nebo splnit úkol dominia - což je podle nich
podstata Velkého Poslání, zahrnuje v sobě také technický pokrok.
Píší:
"Někteří
horliví kritikové teologie dominia používají ovoce dominia
aby mohli rozšiřovat své názory. Uvědomte si: Kde by byla církev
bez audio kazet, satelitní televize, rostoucímu křesťanskému vydavatelskému
průmyslu! ...Jak bychom rozšiřovali evangelium, kdybychom rozhodli, že
letadlo nebo automobil byly produktem démonického náboženství?
Toto je dominion v akci, dominion, které nerozkvetlo v náboženském
vzduchoprázdnu. Tyto vynálezy mají svůj původ na křesťanském
Západu". (DeMar and Leithart, "Reduction").
Termín
"Křesťanský Západ" v sobě skrývá potíže. Používají jej často
a zdá se s velkým nadšením, souhlasem a tvrzením, že Rekonstrukcionisté
jsou "advokáty budování křesťanské civilizace". (DeMar and Leithart, "Reduction of
Christianity"). Nabízejí se otázky:
Poukazují na Západní svět jako na vzor křesťanské civilizace,
kterou hodlají dosáhnout? Tak proč jej nazývat křesťanským
Západem, když vlastně křesťanským není? A pakliže není, jaký
je smysl v tom, že mu budeme připisovat technologický pokrok jako
audio kazety a satelitní televizi "Křesťanskému Západu"? Na obě
strany to mít nelze - jinak by slovo "Křesťan" ztratilo význam právě
tak jako "Křesťanství", když se stalo celosvětovým náboženstvím.
Jejich
argument v sobě skrývá několik dalších pošetilostí: Mnoho
z těch vynálezů, které položily základ naší moderní technologii
právě tak, jako moderní technologie sama, jsou produkty Východních
kultur, kde je Pohanství za každým rohem. Měli by jsme je
proto nepoužívat? Ve skutečnosti se jim nemůžeme vyhnout. Japonsko,
ve kterém dominují taková anti-křesťanská náboženství jako
je Buddhismus a Šintoismus, pomalu přebírá vedení technologie od
USA. A Ameriku stejně nemůžeme nazývat křesťanskou zemí! A co Západní
Evropa, kde počala Reformace ale dnešní její církev je v
takovém úpadku, že Křesťanství nebylo rozhodným faktorem po více než
sto let? Německo nemůžete nazvat křesťanskou zemí a přesto jeho standard
závidí mnoho zemí! A přesto jsme ujišťováni: Důležitý princip
působí v historii - Bůh stále pracuje na zničení nevěřících národů
aby předal vládu nad světem svému lidu". (DeMar, Leithart).
Takové
tvrzení není demonstrovatelné z historie a jeho ovoce nikde
ve světě nevidíme. Jsou Křesťané bohatší, zdravější a
úspěšnější nežli ne-křesťané? Historie posledních 2000 let neukazuje
žádný příklad že by nevěřící kultury byly na pokraji zkázy.
A které došly k zániku, byly nahrazeny kulturami stejně bezbožnými.
Přes všechnu tu korupci a zlo Katolické církve během Středověku
, člověk musí přiznat, že v té době bylo mnohem více všeobecné
zbožnosti a respekt pro spirituální věci, než je dnes!
Čím
více se snažíme použít logiku na teologii dominia, tím absurdnějším
se zdá být! Jistě, není větší příklad - podle jejich vlastní
definice "dominium v akci" - než to, čemu říkáme atomová bomba.
Co by mohlo být více fundamentální, než převzetí vlády nad atomem?
Kromě toho byla vynalezená na "Křesťanském Západu", což z ní
dělá nádherný příklad! Ovšem její použití bylo cokoliv - jen ne
křesťanské. Máme věřit že jednoho dne dá Bůh Křesťanům bombu vodíkovou,
aby jim umožnil "zničit nevěřící kultury" rychleji a
efektivněji? Tím bychom splnili náš "úkol" daný Velkým Posláním a
převzali celý svět od bezbožníků!
VADNÁ
APLIKACE DOKTRÍNY PREDESTINACE.
Navzdory
opačné evidenci z historie a i skutečnosti, že ani Kristus,
ani apoštolové to neučili - COR, Rekonstrukcionisté a
další Kingdom Now advokáti setrvávají ve víře, že pokřesťanštění světa
je srdcem Velkého Poslání a že jej splní. Základním prvkem tohoto
pohledu je Kalvínismus - idea že ti, kteří uposlechnou či neuposlechnou
Boha, nemají v té věci vlastně žádnou volbu ale že "neodolatelná
milost" (nebo její zadržení) je tím rozhodným činitelem.
Na této bázi, potom pochopitelně, může být celý svět - nebo
jeho část, kdykoliv transformovaný. Z toho vznikla víra ve scenário
ve kterém to lze provést i bez osobní přítomnosti Krista. To by
ovšem změnilo ve frašku to, co Bible prezentuje jako skutečný boj
mezi Bohem a Satanem o lidské duše.
Sen
dominionistů je založený na vadném pohledu na předurčení, neboli
predestinaci. Bible nikde neučí, že Bůh předurčil jedny do nebe,
druhé do pekla! Pavel prohlašuje, že Bůh předurčil Křesťany k
požehnání "aby byli podobní
obrazu Jeho Syna" (Řím.
8:29) a "aby byli adoptováni jako děti do Jeho
rodiny" Efezským 1:5.. Jak
Pavel, tak i Petr prohlašují, že predestinace je na bázi
"před-znalosti Boží" (Pavel v Římanech 8 a
1 Petr 2:1). Logicky: Před-znalost by nevešla
do vůbec obrazu, kdyby predestinace byla jenom záležitost Boží
moci! Jak učí Římanům 8, predestinace zahrnuje zajištění, aby všichni
ti, o kterých Bůh ví že budou reagovat pozitivně, aby jim evangelium
bylo dostatečně prezentované a aby byli zajištění pro další
požehnání, která On nabízí.
Kristovo:"Vy jste si nevyvolili mně, ale já
vás" Jan 15:16, nemůže být rozuměno jako že učedníci neměli
v té záležitosti jinou volbu! Takto chápáno, by logicky znamenalo
nesmyslnost další Kristovy výzvy aby se rozhodli zda Jej
budou následovat či ne! Zároveň by to stálo v kontradikci vůči
mnoha veršům Písma o lidské odpovědnosti zvolit si mezi Bohem a
sebou viz Deuteronomy 30:15-20.
Zaměstnavatel prohlásí:"Vy jste si
nezvolil mně ale já vás", ještě nepopírá, že volba
zaměstnance hrála velmi důležitou roli, ale definuje ten vztah tím že
poukazuje na to, že bez rozhodnutí zaměstnavatele by zaměstnancovo
přání být zaměstnán, nestačilo.
Takové
verše jako na příklad:"Bůh si
vás již od počátku vybral ke spáse"..2 Tesal. 2:13 musí být vykládány tak aby se neporušila
konsistence Bible! Zatím co některé verše týkající se predestinace
by mohly být vyloženy kalvínským pohledem, nesmíme zapomenout,
že by to odporovalo duchu celého zbytku Bible - a proto je
taková interpretace nepřípustná!
Zmínili
jsme se o tom, že Bible svědčí o lásce Boha k lidem -
lásce, která je nekonečná a že "si
přeje, aby všichni lidé byli spaseni" 1 Timot.2:4. Kristus nepřišel "svět odsoudit, ale aby skrze Něj mohl být svět
spasený" Jan 3:17. Boží účel a
přání by nemohlo být vyjádřeno jasněji! A přece navzdory takovým veršům, Jeho
příkazu, abychom milovali i své nepřátele a poučení o Dobrém Samaritánovi,
Bůh sám, podle učení Kalvinismu se rozhodl nezachránit
miliardy před peklem i když, rozšířením své neodolatelné milosti by
tak učinit mohl. Toto je za prvé očerňování Božího charakteru a
kontradikce Písma - které musí být úplně odmítnuty!
Právě
na základě takového nepochopení Rekonstrukcionisté nás ujišťují,
že se všechno zlepší a že budou schopní postupně převzít vládu
nad světem.. Jenom tím, že pokroutili vlastní doktrínu Kalvínismu
mohou toto tvrdit navzdory Písmu, které předpovídá zhoršování
situace posledních dnů, apostázii, nárůst zla, příchod Antikrista
a Armageddon. Všechno to lze ignorovat když postavíme hypotetickou
teorii že Bůh rozhodnul (proti všemu, co Jeho Slovo učí) rozprostřít
víc a více Jeho "obecné milosti" (to má být nižší stupeň milosti které sice nespasí, ale způsobí
poslušné chování) až nakonec
celý svět bude pokřesťanštěný...
Proč
Bůh rozhodl spasit tak málo lidí - a proč Mu to trvá tak dlouho
nikdo neví, protože Bible tuto falešnou doktrínu neučí! Ale i
kdyby predestinace znamenala, jak Kalvinisté věří, že se Bohu zachtělo
zachránit pár a zatratit zbytek, ani tak není evidence - jak
v Kalvinismu, tak nikde jinde v Písmu, že by byl Bůh predestinoval
více spasených lidí v konečné dny. Ve skutečnosti všichni
proroci předpovídají zhoršení situace která vede k soudu. John
Pilkey argumentuje:
"Korupce,
která existuje v dnešním světě je obdobou doby Noého a založení
"kosmosu" (systém mezilidských vztahů) a nic - ani přítomnost Církve tento fakt nezmění! Bůh
prokáže nevinnost pravé Církve tím, že použije Rapture jako
katalyzátor k tomu, aby pohanský "kosmos" mohl dosáhnout
finálního stadia zkaženosti. Jinými slovy: Církev hrála pozdržující
roli ,, která přestane okamžikem Rapture; ale
Rekonstrukcionisté nafoukli tuto omezující roli do jakéhosi druhu
regenerativní úlohy" (Pilkey, "Commentary", 1988).
ARGUMENT
NA ZÁKLADĚ MOCI/AUTORITY.
Jistota,
že Křesťané mohou svět ovládnout pramení z Kristova výroku:
"Všechna moc/autorita je dána na
nebi i na zemi" Mat.28:18. A tak Ježíš, podle COR prohlášení "prohlašuje,
že veškerá moc, kterou Satan nad zemí měl, byla zlomená
Jeho smrtí na kříži a vzkříšením". (COR,
"Manifesto). I když je to biblické
prohlášení, jeho smysl je daleko jiný, než mu přičítají obhájci "pokřesťanštění".
Dennis
Peacocke, bývalý radikál, nyní pastýřský vedoucí společně s Bobem Mumfordem
je jedním z hlavních zastánců tohoto hnutí. On prohlašuje a COR
Manifesto zní ozvěnou: "Až se Ježíš vrátí, nebude mít více
autority nad touto zemí a silami Satana, než měl od okamžiku kdy
vzestoupil na nebesa a usedl na trůn". (COR, "Manifesto"). I
když je zcela pravdivé, takové prohlášení má za účel prosadit falešný
dojem, že všechno, co se na světě stane, záleží pouze na Boží
moci. Toto ignoruje skutečnost, že Bůh byl vždy všemohoucí - a přesto
Jeho nekonečná autorita nezabránila vzpouře Satana a jeho
andělů - ani Adamovi a Evě aby se do té rebelie proti svému
Stvořiteli nezapojili a nepřinesli tak na svět nesčetné
zlo!!! Nemůžeme uniknout skutečnosti, že Bůh dal lidem moc volby
zda Ho budou milovat či se proti Němu postaví..
Dlouho
potom, co Kristus "vystoupil na
nebesa a usedl na svůj trůn", Pavel prohlásil, že "bůh
tohoto světa (Satan) zaslepil oči těch, kteří nevěří".. 2
Korint.4:4... hovoří o satanských
poslech, "kteří Pavla bijí" (2 Korint 12:7), prohlašuje že Satan mu zabránil navštívit kongregaci (1
Tesalon. 2:18), píše Timoteovi že několik těch,
které se prohlašovaly za Křesťanky, se obrátily za Satanem" (1 Timot.5:15). Petr říká, že "Satan
inspiroval Ananiáše a Safíru, aby lhali Božímu Duchu" Skutky 5:3.
Takové verše nedávají smysl, pakliže
Satan již žádnou moc nemá a je ve vězení, jak Rekonstrukce tvrdí...
Kromě
toho, má-li Kalvinismus pravdu, potom je zcela lhostejné zda Satanova moc
je zlomená či ne, protože cokoliv se stane, záleží jen a jen na
Boží predestinované vůli a Jeho neodolatelné milosti. Ale je to právě
naopak! Bůh nikdy neuplatnil svou vůli v absolutním měřítku ani na
lidi, ani na anděly - jinak by tento svět nebyl takovým bahniskem
zla, jakým je!! A proto: Fakt že Ježíš má veškerou autoritu a moc i na
zemi neznamená, že na tomto podkladu my, Jeho služebníci
jednající v Jeho jménu, můžeme pokřesťanštit celý svět a přinutit lidi -
ať už věří nebo ne - aby poslouchali Jeho zákony.. Lidé mají
stále moc volby - a drtivá většina dává přednost milovat sebe více,
než Boha. Učit, že to, zda lidé věří nebo nevěří, bouří se nebo ne,
je pouze záležitostí Boží moci a autority je překroucení Písma!
Není to záležitost holé moci (Boží moc byla vždy nekonečná), ale jak Bůh tu moc používá!
Ve
skutečnosti COR Manifesto správně vysvětluje že Kristus použije
svou moc v plné síle až se vrátí, což znamená, že ji ještě plně
nepoužívá. A to je přesně to, co věří před-milenialista: že zřízení
království na zemi bude nutně zahrnovat fyzické vynucení si míru a
zákonného chování vůči mnohým, kteří by se jinak nepodrobili. Bible jasně
učí, že Bůh nezavede své království na zemi skrze svou
neodolatelnou milost, ale že Kristus sám se vrátí na zem
jako Král a Soudce a bude osobně vládnout po tisíc let na trůnu
Davida, jak hebrejští proroci a i anděl Gabriel slíbili.
A i
potom, kdy Kristus dominoval na zemi po tisíc let, když bude
Satan puštěn a bude mít přístup k lidstvu opětně "podvede národy, které žijí ve všech čtyřech koutech
světa". Tyto národy zaútočí
na Kristův Jerusalém a budou zničeni. Toto bude konečný důkaz
slepé pýchy a nenapravitelnosti lidského srdce. Všechny pošetilé
argumenty psychologů a sociologů, kteří tvrdí že prostředí nebo
špatné dětství vytváří v lidech zlo. V dokonalém prostředí millenia,
s osobní vládou Krista, člověk bude demonstrovat zlo ve svém
srdci právě tak, jak udělali Adam a Evou v dokonalém prostředí Edenu.
Nebude zapotřebí dalšího důkazu že - bez regenerace srdce pomocí
Božího Ducha, není pro lidská srdce ani trochu naděje. Pak po
soudu počne skutečné Království - věčné a bez hříchu....
DALŠÍ
KONTRADIKCE.
Pokus
spojit Velké Poslání s tím, co nazývají mandátem dominia, je základem celého
programu Rekonstrukce a COR. Výsledkem je zmatené smíchání
rozšiřování evangelia s kulturním ovládnutím světa, které dává více
důrazu na pokřesťanštění, než na obrácení. Manifesto COR prohlašuje:
Prohlašujeme, že Velké Poslání je mandátem od našeho Pána, jít do celého
světa a udělat Bibli poslouchající učedníky ze všech národů.
Prohlašujeme že Bůh stvořil vesmír a člověka v souladu se zákony své
vlastní Bytosti takovým způsobem že existuje vztah příčina a
následek mezi uposlechnutím Jeho zákonů a Jeho požehnáním.... A proto
je k prospěchu celému lidstvu - Křesťanům i nevěřícím, pakliže
každá společnost přizpůsobí své soudní i legalistické
systémy aby se podobaly zákonům a přikázáním Bible - jak jen občané
dovolí...
Zde
máme několik zřejmých problémů. Fráze "zákony Jeho Bytosti" naznačuje,
že Bůh je takový jaký je, protože se řídí "svými zákony" - což
není pravda. Dále, kdyby Boží požehnání přicházelo skrze "příčinu
a následek", potom - jaké požehnání za jakou poslušnost? A hned
jsme mimo morální říši, v deismu nebo vědě. Lidská vůle není do
toho zahrnutá - jeho srdce také ne! Jak se zdá, stačí lidská poslušnost
bez pomoci Ducha. Ale Bible učí, že poslušnost bez lásky nemá
žádnou hodnotu. Kromě toho, už první příkaz nás učí, že máme milovat
Boha celým srdce a kdo překročí jediný příkaz, je vinný z
porušení všech (Jakub, 2:10). Láska
přece není ve vědecké říši příčiny a následku.
A tak
doufat, že lze přimět bezbožné lidi, kteří Boha nemilují a nikdy nepřijmuli
Krista jako Spasitele a Pána, aby poslouchali Boha a Jeho zákony, a motivovat
je slibem, že existuje vztah "příčina-následek", který automaticky
přinese Boží požehnání, není biblická - vlastně je velmi
nebezpečná! North nás přesto ujišťuje, že až nastane "křesťanská
rekonstrukce společnosti", která vytvoří prosperující, bezpečnou,
silnou, moudrou a spravedlivou Ameriku, která žije v míru
se sousedy - potom všechny národy se počnou mezi sebou strkat,
aby byli první na řadě!
Když
potom uvidí požehnání, které Bůh uděluje za plnění Jeho principů,
výsledek by mohl zastínit i Reformaci! (Gary North). Co se stalo s jeho Kalvínismem? Pokračuje North:Mluvíme o transformaci světa.
Krok za krokem osoba za osobou, národ za národem, Křesťané mají
dělat učedníky mezi národy.... Pán nám dal tento úkol, abychom "dominovali
nad celou zemí"..Jak
bychom mohli vyučovat zemi, kdybychom ji neřídili? (North,
"Liberating").
Biblické
učednictví vyžaduje láskyplnou péči a dobrý příklad. Řídit
životy učedníků - a co ještě horšího - řídit svět by byla přesně
antiteze splnění Kristova příkazu z Matouše 28. To, že nemáme
"učit národy" je jasné ze samé povahy našeho učednictví. Pouze
jednotlivec může být učedníkem... Kromě toho, ti,kteří propagují
tento názor připouštějí, že národy, ze kterých máme udělat
učedníky, budou stále mít mnoho nevěřících občanů. A přesto prvním
krokem stát se opravdovým učedníkem ve smyslu Kristova příkazu
v Matouši 28, je přijmout do srdce Ježíše Krista jako Spasitele
a Pána. Prohlásit něco jiného znamená překrucovat význam Velkého
Poslání a zredukování Křesťanství, ze kterého my, kteří věříme
v před-tribulační Rapture, jsme obviňováni!
Druhým
krokem v dělání učedníků v poslušnosti k Velikému Poslání
je pokřtít je. Aby mohl být pokřtěn, člověk musí věřit v
Krista. Tím také poslušnost k biblickým principům, ke které Rekonstrukcionisté
a COR plánují přemluvit nevěřící, nemůže být částí Velkého Poslání jak
oni tvrdí, ale jeho perverzí ...A to je ten případ zde, jelikož ani
víra v Krista, ani křest by se netýkal většiny obyvatelstva, které
zůstane nespasené. Ani pokřesťanštění světských institucí se
nemůže počítat jako část Velkého Poslání, ze stejných důvodů.
A tak
když Velké Poslání neospravedlňuje politické a sociální akce
které navrhují a v COR není místo pro ne-aktivisty (Manifesto) potom,
jaká je jejich biblická báze? Žádná není! To nejlepší, co jsou
schopní říci je že když jednotlivci přichází ke Kristu, rodiny,
obchody, čtvrtě, instituce a dokonce i kultury jsou ovlivněny.
Ale to je přesně to, co věří evangelíci - že jediná cesta
ke spáse duší na věčnost, nebo změny společnosti je skrze rozšiřování
evangelia!
Třetího
srpna 1987, tento autor (Dave Hunt) napsal
následující dopis Jay Grimsteadovi, jako na reakci k poslednímu prohlášení
COR: Je zřejmá kontradikce, ne pouze mezi tím, co učí Bible
a co vy píšete, ale také ve vaší literatuře. Na jednu stranu oceňuji
vaše učení, že pravý Křesťan musí být v plné poslušnosti vůči
Kristovi. Potom, co jste prohlásil, že pouze pravý Křesťan může
dodržovat Boží morální zákon, se snažíte přivést nevěřící pod biblický
zákon tím, že jim ukážete jak výhodné je poslouchat Boží nařízení.
Ve spojení s tím, házíte část viny na ty, "kteří nepracují
společně na tomto úkolu, zatím co svět se rozpadá a peklo se
plní".
Zdáte
se naznačovat, že ti, kteří nesouhlasí s vašim pohledem, nemají žádný
zájem na tom, že se peklo plní a dělají málo, aby tomu zabránili.
Toto není fair. Ti, kteří věří v před-tribulační Rapture mají mnohem více
motivace než kdo jiný, aby pracovali na spáse duší tím, že je
přivedou ke Kristu - což je jediný způsob jak zabránit naplňování
pekla. Ovšem nezabráníte tomu tím, že budete nutit lidi, aby poslouchali
Boží morální zákony. Buď vytvoříte velký počet pokrytců tvrdících,
že se podřizují aniž by tomu tak skutečně bylo - nebo zoufalé lidí,
kteří se budou snažit dodržet zákon, kteří nemají ani pomoc
Svatého Ducha, ani změněná srdce, která by se o to mohla pokusit.
Můžete
zabránit duším aby nešly do pekla vysvětlením, že spása
nepřichází skrze zákon, ale skrze Ježíše Krista přijatého dobrovolně
srdcem, jako Spasitele a Pána. Vím že tak věříte i vy -
obávám se pouze, že jste se nechal podvést nebiblickým důrazem, pracujícím
proti učení o Boží milosti ve kterou vlastně věříte a
mající za cíl sociálně-morální rekonstrukci světa, která nebude fungovat.
Kdyby fungovala, zničila by to pravé evangelium o Boží milosti....
Israel a
přicházející království.
Není
pochyb o tom, že znakem dnešní křesťanské scény je stálý zájem
o události tohoto světa. A za jakou cenu! Bez očisťující naděje
na bezprostřední odchod v Rapture, spirituální problémy houstnou
a církve jsou otevřené vůči morální nečistotě a doktrinálnímu omylu.
Ukázali jsme, že jeden z těchto omylů je rostoucí víra, že
Křesťanství založí království Boží, ještě před příchodem Krista...
I když
Písmo jasně spojuje Israel s manifestací Božího království na zemi,
Rekonstruction - kingdom/dominiom vedení shledalo nutným, udělat
nový výklad Bible, kde církev nahradila Israel jako vyvolený lid a
činí si nároky na jeho pozemské požehnání... A tak sliby, které Bůh dal
Israeli ve Starém Zákonu, jsou nyní aplikované na církev. Sice kletba
stále padá na Israel, pouze požehnání patří Křesťanství... Národ
Israel je prokletý a zbaven jakéhokoliv místa v Božích plánech
pro budoucnost. Earl Paulk, který je jedním z vůdců tohoto
hnutí, píše:
Některé
z nejsilnějších fundamentálních církví stále ještě učí, že Kristus se vrátí,
aby shromáždil národ Israel k sobě a já říkám že je to klam, který
zabraňuje aby Boží království se mohlo uskutečnit! V každém
křesťanském knihkupectví kolem 99% knih tvrdí, že "Israel jsou Boží
hodiny" a že Boží smlouva je stále s Israelem. Nikdo
nechápe, že cokoliv bylo napsáno v Zákonu a prorocích o
Israeli jako národu, bylo převedeno na spirituální Israel a to je Boží
lid nebo církev. (Earl Paulk, "The Handwriting on the Wall").
V
minulosti byli Křesťané Západu hlavním zdrojem podpory Israele.
S tímto novým heslem "církev-je-Israel", který získal širokou
odezvu mezi evangelíky kteří - ještě před několika lety by takový
pohled okamžitě odmítli, stala se drastická změna v postoji Křesťanů
vůči Israeli. Toto je obzvláště vidět mezi charismatiky a
národ Israel tuto změnu pozoruje s lítostí. Zatím co ti, kteří propagují
toto stanovisko popírají obvinění z antisemitismu, jejich stále
vzrůstající sarkasmus, posměch a otevřené nepřátelství proti Israeli
nevěstí nic dobrého. A trend se zrychluje...
Boží
Slovo to předpokládalo. Vlastně to už kdysi vzniklo v
církvi za doby Jana. Zaznamenává těžký trest Krista, za toto falešné
učení v dopise do Smyrny. Ti, kteří se pokoušejí prosadit tu
starou herezi "my-jsme-ti-praví-Židé", by se měli podívat na slova
Krista: "Znám i urážku těch,
kteří o sobě říkají že jsou Židé ale nejsou - jsou synagogou Satana". Apokalypsa
2:9..
VZESTUP
KŘESŤANSKÉHO ANTISEMITISMU?
Je
zcela jasné, proč amilenialismus, který má kořeny v
Katolicismu a jeho trochu optimističtější protestantská forma postmilenialismus,
musí být proti-israelské. Víra, že církev má za úkol
zřídit království na zemi, nemůže koexistovat s biblickým učením,
že přicházející mileniální království bude mít hlavní sídlo v
Jerusalému, s Mesiášem vládnoucím z trůnu Davida a s národem Israel
postaveným do popředí všech národů.
Není
překvapující, že s rostoucím vlivem a popularitou kingdom/dominion
- Rekonstruction hnutí, jsme také svědky oživení mezi tradičního
anti-semitismu Katolicismu mezi Protestanty, který Reformace
nikdy nepotlačila úplně. Anti-semitismus byl jedním z
největších zločinů, který kvetl pod mocí Římského Katolicismu který
neměl soupeře. Církev se hlásila k prvnímu papeži -
židovskému rybáři a zakladateli církve Kristu, který sám se narodil
jako Žid právě tak jako všichni apoštolové a celá ranná církev
- ta církev se stala největším pronásledovatelem Židů... Jistě,
každý kdo nesouhlasil teologicky s Římem riskoval perzekuci nebo i
smrt. Ovšem "hereze" Judaismu byla zvláště odporná autoritám té
"pravé církve", čímž se stal anti-semitismus oficiálním. Proto nebylo
žádným překvapením, že Vatikán zůstal němý, zatím co kouř pecí
koncentračních táborů zatemnil oblohu Evropy. Durant nám připomíná,
že Hitler měl dobré precedenty pro to, co dělal Židům:
Sněm
Vídeňský (1311) zakázal
jakýkoliv styk mezi Křesťany a židy. Sněm v Zamoře (1313) nařídil, že Židé musí být v přísném podřízení
a služebnosti. Sněm Baselský (1431-33) obnovil výnosy, které zakazovaly Křesťanům se stýkat se
Židy. Světské úřady dostaly nařízení, aby umístily Židy v
segregovaných bydlištích, donutily je, aby nosili označení
a aby zajistily přítomnost Židů při bohoslužbách, které byly
zamířené na jejich obrácení. Papež Eugenius IV. přidal
nařízení, že Židé nemohou držet jakýkoliv veřejný úřad, nemohou
získat dědictví po Křesťanech, nesmí budovat nové synagogy, a musí
zůstat ve svých domovech - za zavřenými dveřmi a okny,
Velikonoční týden (moudré opatření proti křesťanskému násilí)...
Později
ten stejný papež nařídil, aby každému Židu, který bude
přistižen při čtení Talmudské literatury, byl zabavený majetek.
Papež Mikuláš V. pověřil "Svatého" Jana z Capistrano (1447),
aby každý příkaz byl dodržovaný a pověřil jej aby zabavil majetek
každého židovského lékaře, který by léčil Křesťana. (Durant, "Reformation"). V pozdějším životě Martina Luthera jeho anti-semitismus
dokonce předčil to, co dělali jeho učitelé. Jeho pamflet
"Concerning the Jews and their Lies" (1542) byl plný lží o
Židech: "Bůh nenávidí Židy", Talmud doporučuje lhaní, loupeže a
dokonce zabíjení Křesťanů, Židé otrávili studně a používali krev zavražděných
křesťanských dětí pro své rituály. Luther přidává protestantské
razítko v souhlase s katolickým anti-semitismem, něco.
co Hitler později použil jako ospravedlnění k tomu co dělal.
Luther
doporučoval Němcům, aby spálili domy Židů, uzavřeli jejich
synagogy a školy, konfiskovali jejich majetek, odvedli jak muže
tak i ženy na nucenou práci, a aby dali Židům volbu mezi Křesťanstvím
a vytrženým jazykem. (Durant,"Reformation"). V dnešní době
je anti-semitismus maskovaný tím, že se projevuje pouze proti národu
Israel, zatím co se předstírá láska k židovskému lidu jako jednotlivcům.
Lidé v tomto hnutí trvají na totální porážce Israele a
na vítězství církve, navzdory všem biblickým slibům, že Israel bude
opět ve své zemi s vládnoucím Mesiášem. Namísto hesla:"Bůh je mrtev"
běží dnes:"Israel je mrtev". Ovšem prohlášení toho druhého potvrzuje
to první, protože Bůh je identifikován jako "Bůh Israele".
POPŘENÍ
NEJVĚTŠÍHO SVĚDKA BOHA V HISTORII.
David
Chilton píše ve své knize "Days of Vengeance" se pokouší
ospravedlnit tezi že "Poslední exkomunikace Israele přišla v r.
A.D. 70 když Jerusalém byl zničený, království bylo převedené na
Jeho lid, církev" (Matouš 21:43, 1 Petr 2:9, Apo.11:19, 21:3). "Království
nebude nikdy vlastnictvím Israele". Chilton Vengeance. Rekonstrukcionisté by nás
chtěli přesvědčit o tom, že když Kristus slíbil že "A já se opět vrátím a přijmu vás k
sobě", byl slib, že se
vrátí ve formě římské armády a zničí Jerusalém - na rozdíl od Zachariáše
12 až 14. Chilton pokračuje: "Naše studie Nového Zákona bude
úplně mimo, pakliže nevezmeme v úvahu očekávání apoštolů Jeho bezprostředního
návratu aby zřídil Církev Nové Smlouvy"...
Příchod
římských armád v A.D.70 je ve skutečnosti Kristův Příchod
ve strašném hněvu proti Jeho nepřátelům (Israel), těm, kteří Ho zradili a pobili Jeho svědky"... Chilton nevysvětluje co míní
pod frází "plně ustavit Církev Nové Smlouvy". Tento koncept je vynález
Rekonstrukce, bez jakékoliv biblické báze... Je to ve skutečnosti
urážkou tvrdit že Církev, která počala na den Letnic, nebyla
ještě plně ustavena ale "potřebovala" další utvrzení zničením
Jerusaléma! Takový neuvěřitelný návrh je pouze částí zmatku
způsobeného post-milenialisty, kteří tvrdí, že proroctví v
Matouši 24-25 byla splněna v A.D. 70...
Tyto
kontradikce jsou do nebe volající! Je obtížné pochopit že by
je někdo mohl bráti vážně! Za prvé: Apokalypsa byla napsaná někdy
20 let po A.D.70, nejpravděpodobněji v r.96. Už jen tento fakt
ničí celou tu teorii! Těm, kteří by měli zájem o verifikaci tohoto
data, doporučuji novou knihu od House a Ice (Dominion)... Tito
dva zároveň dokumentují, že tato A.D. 70 teorie vznikla až někdy
v 1600. Byla vynalezená na počátku století španělským jezuitou
jménem Alcasar, speciálně k vyvrácení tvrzení Reformistů, že
Katolická církev je bestií z Apokalypsy 17. Alcasar chytře dokazoval,
že Apokalypsa byla proroctvím o pádu Jerusaléma v r.70. Pakliže
celá Apokalypsa byla splněna v r.70, její proroctví se nemohou
v žádném případě týkat Katolické církve!
Zachariáš
v kapitole 12 poukazuje na Kristovu intervenci u Armageddonu (Apokalypsa
19), příchodem z nebe aby zachránil
Israel a zničil mnohé národy, které chtěly Israel zničit. V roce 70 to byl pouze
jeden národ, Řím, který skrze své legie Jerusalém zničil bez toho,
aby Mesiáš intervenoval. Ve skutečnosti řeč, kterou používá Kristus,
když popisuje svůj příchod na zem a která odpovídá přesně Zachariáši
12 je tak jasná, že není pochyb o tom, že se nejedná o rok
70. V každém případě ještě nikdo neviděl toto:
"..neboť
jako blesk vychází od východu a svítí až na západ, takový
bude příchod Syna člověka" ...".potom se ukáže znamení Syna člověka
na nebi a pak budou naříkat všechny národy země, a uvidí Syna
člověka přicházejícího na oblacích nebes v moci a velké slávě. A On
pošle své anděly s mocným zvukem polnice a oni shromáždí Jeho vyvolené
ze čtyř světových stran od jednoho konce nebes k druhému".
Matouš 24:27,30, 31...
Máme
další, vážné potíže. Pakliže máme věřit, že Israel byl odříznut
od Boha v A.D.70, potom jedna z největších událostí v
historii světa - návrat Židů do jejich země a opětný zrod Israele v
r.1948, je jenom bizarní náhodou bez jakéhokoliv významu! Ovšem, na
druhé straně, pakliže tato ohromující událost je ve skutečnosti vyplněním
biblických proroctví jak církev tak dlouho věřila, potom tu
máme moderní zázrak známý celému světu - událost, na kterou mohou
Křesťané poukazovat jako na důkaz platnosti Božího Slova.
Pohled
"církev-je-Israel" okrádá církev o nejpřesvědčivějšího svědka
Boží existence, spravedlivého soudu a věrnosti: Pozoruhodná historie
židovského lidu, jejich putování, které plní proroctví, návrat
do jejich země a předpovězené budoucí katastrofální události které
se mají ještě stát.. Pod názvem :"Církev Je Israel - Nezbytné Učení",
James McKeever píše: Milujeme Hebrejce, kteří žijí - v národu
Israel. Podporujeme a děkujeme Bohu za takového spojence na Blízkém
Východu. Avšak, Bůh nám jasně ukázal že oni Israel nejsou. Israel
se skládá z e všech věřících v Ježíše Krista. Je životně důležité,
aby si Křesťané uvědomili, že oni jsou Israel a že všechny
nesplněné předpovědi týkající se Israele, patří jim. Nesplněné
sliby pro Israel, jsou pro Církev aby je přijala....
HOJNÁ
SVĚDECTVÍ BIBLE.
Jistě,
existují spirituální aplikace Božího řízení s Israelem a Jeho
sliby dané vyvolenému národu, které by se daly aplikovat na církev,
ale je mnoho takových, které prostě aplikovat nelze, aniž bychom
porušili smysl jazyka, konzistenci a ducha Bible. Národ Israel
je spojený se zemí Palestiny a mnohé biblické předpovědi se točí
kolem této země. Stačí si připomenout pouze několik: rozehnání Israele
do všech koutů světa za jejich hříchy, povolání všech Israelců
zpět do země v posledních dnech, následné napadení armádami
světa v pokuse vyhladit celý národ u Armageddonu, Kristova intervence
pro záchranu Israele a vykonání soudu nad těmi, kteří Israel
zničit chtěli. Detailní popis Jeho příchodu na Olivetskou Horu,
která se rozpadne ve dvě části.
Kdypak
se odehrálo takové roztroušení církve ze Zaslíbené země a
kdy se tam znovu shromáždila? To se nikdy nestalo a nikdy nestane!
Církev je spojována s Novým Jerusalémem, který přichází z
nebe v novém vesmíru a nemá nic společného se starým Jerusalémem s
doslovnou zemí, která se jmenuje Palestina. Události posledních dnů,
prorokované Zachariášem 12 - 14 nemohou být - ani nejbujnější fantazií
aplikované na Církev. Právě tak je jasné, že se to nestalo v r.
A.D.70. Zachariáš nám říká o době Kristovy zázračné intervence pro
záchranu svých lidí, kdy bude konečně poznán Israelem jako Ten, kterého
probodli a celý národ v Něj uvěří. Toto jasně nelze aplikovat
na Církev, která se skládá z těch, kteří Krista již znají a
uvěřili, že On zemřel za jejich hříchy!
Starý
Zákon obsahuje desítky takových definitivních předpovědí, které se,
detailně týkají Bohem historicky vyvoleného lidu Israel a jeho
Zaslíbené země. Je vyloučeno, aby výklad, který je poctivý a přihlédne ke
zbytku Bible, by mohl tyto aplikovat na Církev! Tyto se mohou
vztahovat k etnickému národu Israel, potomkům Abraháma, Izáka a Jakuba a
k zemi, kterou obývali do doby rozehnání a do které se nyní vrátili.
Následující je krátký výtažek z běžných frází nalezených v mnoha
verších - sliby, které jsou aplikovatelné pouze na obrození Israele v
r. 1948 a na následné události - ne na něco, co se stalo Israeli
už dříve, nebo co by se kdy mohlo přihodit Církvi:
"Potom
Hospodin tvůj Bůh změní tvé zajetí, a vrátí tě ze všech
národů, kam tě kdysi rozehnal... ze čtyřech koutů světa.... Raduje
se s Jerusalémem, sdílejte s ním radost všichni, kteří jej milujete...
protože tak prohlásil Pán, Věz, já rozšířím jeho mír jako
řeku ...a v Jerusalému budete utěšeni... Israel bude žít bezpečně...ve
vlastní zemi... v zemi, kterou jsem dal jejich otcům. Budete
mým lidem a já budu vaším Bohem.... Tak praví Pán, který dává
světlo slunce ve dne a za noci měsíc a hvězdy za světlo, který rozděluje
moře když vlny řvou....Pakliže toto všechno pomine, praví Pán,
potom i sémě Israele přestane být národem pro vždy"...
Tak
promluvil Pán: Pakliže můžete zlomit moje ustavení jak pro
den, tak i pro noc tak, že přestane být den i noc v jejich době,
potom může být zrušena má smlouva s Davidem, mým služebníkem ohledně
jeho syna na trůně.... Pakliže má smlouva není s dnem i nocí
a pakliže jsem neustanovil smlouvu s autoritami nebe i země - potom
od sebe odvrhnu sémě Jakubovo"
Deuteronomy 30:1-4 - Nehemiáš 1:8-9 - Žalm
106:47 - Izaiáš 11:11, 54:7-17, 66:8-20
- Jeremiáš 23:3-8, 29:10-14, 31:35-36,
33:14-25 - Ezechiel 11:17-20, 36:24-38 - Sofoniáš 3......
Vyšlo
dnes slunce? Svítil včera měsíc i hvězdy na obloze? Vyjde
slunce zítra znovu? Pakliže ano, pak Israel nepřestal být zvláštním
národem, kterému Bůh dal zvláštní sliby (které se týkají pouze Israele a ne Církve), definitivní sliby do budoucnosti, které ještě
splněné nebyly ale jednou se určitě splní. Pakliže by tomu tak
nebylo, ztratil by Bůh Bible veškerou hodnověrnost.... Zatím co některá
proroctví Starého Zákona poukazují primárně k návratu z Babylónu,
mnoho dalších jasně ukazuje přivedení Israele ze všech národů.A
dokonce i návrat z Babylónu je prezentovaný jako předobraz velikého
a finálního shromáždění: Lev bude ležet vedle jehněte, Mesiáš
vládne z Jerusaléma, všichni nepřátelé Israele budou zničeni a mír
pokryje Zemi jako vody pokrývají oceány. Je přece každému jasné,
že něco takového se ještě nestalo, ale že to poukazuje na milenium,
právě tak, jako verše následující. Tyto popisují obrácení jak
jednotlivců, tak i národa Israel:
"Věz,
přijde den" praví Pán,"kdy učiním novou smlouvu s
Israelem i s Judou. Vložím do nich můj zákon, napíši jej na jejich
srdce; budu jejich Bohem a oni budou mým lidem. ...Už nebudou
učit své sousedy a každý svého bratra "Poznej Boha", protože
mně všichni budou znát - od nejmenšího po největšího" praví Pán
."Odpustím jim jejich hříchy a už na ně nikdy nevzpomenu"..... "A
dám jim jedno srdce, a jednu cestu, aby se mně obávali provždy.. aby ode
mně nikdy neodešli...bude mne těšit činit jim dobro a
zasadím je v této zemi s celým mým srdcem a duší". ...."Vyliji na dům
Davidův a na obyvatele Jerusaléma ducha milosti a proseb o
smilování; a oni budou vzhlížet ke mně, k tomu kterého probodli a budou
truchlit pro něj, jako se truchlí pro jediného syna"..."A jeho
nohy stanou ten den na Olivetské hoře, která stojí na východ od
Jerusaléma a hora se rozštěpí ve svém středu"... "V ten den vytryskne
pro dům Davidův a pro obyvatele Jerusaléma pramen k
omývání hříchů a nečistot.... a Pán bude Králem nad celou zemí.."
Jeremiáš 31:31-40, 32:36-44 - Zachariáš 12 -
14.
Právě
tak Nový Zákon spojuje budoucí království s národem Israel.
Matouš si dal práci aby dokázal, že Ježíš v souladu s předpověďmi
o Mesiáši byl ze semena Israele a z kmene Judy. Tento fakt
by neměl žádný význam, kdyby národ Israel měl být zničený a sliby
o obnově království a o Mesiáši na trůnu by už neplatily. Důležitost,
kterou Bůh klade na národ Israel a Mesiášův vztah k němu
je ukázaný též v prohlášení Gabriela Marii, že Ježíš povládne z
trůnu Jeho otce Davida...
TŘI
ZÁKLADNÍ FAKTA O KRÁLOVSTVÍ.
Středem
našeho zájmu o ztrátu perspektivy nebe a růst úsilí o
vybudování království na zemi musí být základní porozumění samého království.
Někteří učitelé Bible se snažili rozlišovat mezi pojmem "království
nebes", fráze kterou používá pouze Matouš a "království Boží",
které je používáno v ostatních evangeliích. Je ale zřejmé že tyto
termíny se používají ve stejném významu. Bylo by absurdní navrhnout,
že časté poukazy na království v druhých evangeliích nikdy
neznamenají království, o kterém píše Matouš. Víme, že ostatní
evangelisté píší často o stejných událostech jako Matouš, používají
totožná slova pouze s rozdílem že Matoušovo "království nebes"
píší jako "království Boží". Obě slova, "Bůh" a
"nebe" objasňují že, jak Ježíš řekl: "Mé království není z tohoto světa, kdyby
bylo, mí služebníci by bojovali" Jan 18:36. "Království nebes" stojí v kontrastu ku
královstvím tohoto světa...
Navzdory
tomu, Gary North prohlašuje: "Jeho Království je nyní z
tohoto světa. Nyní Jeho následovníci bojují za Jeho čest, protože
slouží vzkříšenému Pánu, který demonstroval svou moc nad smrtí.
Jeho království je nyní viditelné na tomto světě skrze Jeho lid".
(Gary North, "75 Bible Questions Your Instructors Pray You Would Not Ask", 1984).
Zatím
co zde budeme mít pozemskou manifestaci během milenia, království
nemůže být realizováno v celé plnosti, protože "tělo a krev nemůže zdědit Boží království" (1
Korint.15:50), dokud nebude
stvořený nový, nezničitelný a nezkazitelný vesmír po tom, co ten
starý byl zničen. Právě tak nemohou zemské bytosti vládnout s
oslaveným Kristem ani dokonce v dočasném mileniálním království! Jeden
ze základních omylů Rekonstrukcionistů, jak jsme poznamenali, je
představovat si že smrtelníci mohou, ve svém "tělo a krev" stavu účastnit
se činnosti v království, o kterém Písmo učí, že může být zděděno
pouze těmi, kteří mají transformovaná těla.
S.J.Andrews
to podává zcela lapidárně:"Tvrdit, že smrtelní a hříšní
lidé jsou již připuštěni a mají podíl na Jeho řízení v univerzální
vládě a jsou pověřeni tím, aby vládli nad národy, je arogantním
před-datováním Království.... Jeho králové musí být nejprve
transformovaní jako je On, nesmrtelní a nezkorumpovatelní. Až to
zemské v nich bude změněné na nebeské, potom budou moci vykonávat
svou nebeskou autoritu" (S.J.Andrew, "God°s Revelation of Himself To Men", 1886).
A hned
vidíme dva spojené omyly. Rekonstrukcionisté doufají dosáhnout
ve smrtelných tělech co mohou pouze nesmrtelná těla dosáhnout.
Přívrženci "Manifested Sons of God" rozeznávají potřebu nesmrtelných
těl pro funkce v království ale nehodlají čekat na čas,
který Bůh rozhodl. A obě hnutí sdílejí ten stejný omyl v tom, že si
představují založení království bez přítomnosti Krista. Je mimo
účel této knihy zabývat se plně otázkami království. Ovšem, jsou
určité jednoduché ale důležité koncepty, kterým musíme porozumět.
Ve
Skutcích 1 se učedníci ptají Ježíše, zda v ten čas plánuje obnovit
království Israele. To byl přece velmi vhodný čas (kdyby tomu to byla pravda), vysvětlit jim, že s Israelem je konec - ať už hned
nebo později - a že království už nikdy nebude obnoveno, ale že
Církev převezme tuto privilej. Zároveň by to byl perfektní čas prohlásit,
že království už zde existuje, počaté Jeho vzkříšením a že
Církev jej postupně naplní... Namísto toho jim říká, že "není na vás aby jste věděli dobu,
kterou Otec sám má ve své moci",
a tím naznačuje tři hlavní body, které podávají potřebný základ pro porozumění
otázek Israele a přicházejícího království:
1) Že
království Boží oproti tvrzení Rekonstrukcionistů ještě nepřišlo,
ale bude uvedeno v nějakém neudaném čase, který Otec ponechal
ve své moci (Skutky 1:7).
2). Že
království bude primárně zahrnovat národ Israel a bude restaurováno
speciálně pro Israel. (verš 6).
3). Že
nebude demonstrováno na zemi, dokud Král Ježíš Sám, se navrátí
aby osobně vládnul ("obnovíš
Ty?"..).
Už
postavení této otázky prozrazuje, že Kristus nikdy neřekl svým
učedníkům, že Jeho první příchod, nebo Jeho vzkříšení (jak někteří dnes učí), inaugurovalo Jeho království. Naopak, je zcela jasné,
že věděli o odložení tohoto někam do budoucnosti. Jan Křtitel,
Ježíš sám a Jeho učedníci neustále prohlašovali: "Přiblížilo se
království nebes" (Matouš 3:2, 4:17, 10:7 a.t.d.). Židé
přesto odmítli a ukřižovali Toho, který se nabídnul za jejich krále
- přesně tak, jak předpověděli proroci. Jako důsledek, zřízení
slíbeného království musí čekat až na Druhý Příchod Mesiáše,
který obrátí Israel zpět k Bohu...
Ustavení
království, které bylo předpovězeno a i popsáno hebrejskými proroky a které
Israel očekával po staletí, může nastat pouze až vzkříšený
Mesiáš bude nejenom poznán ale také přijat svým lidem.
Po prvé přišel jako pokorný Boží Beránek, který ponese jejich
hříchy."Přišel ke svým vlastním
a ti Ho nepřijali" Jan 1:11. Až se vrátí podruhé, přijde v majestátní
nádheře a moci Jeho vzkříšení "aby bojoval proti těm národům" (armády Antikrista) ... "A Jeho nohy stanou na Olivetské
hoře" Potom Jeho lid se "budou dívat na toho, kterého
probodli" (smrt na kříži)."V
ten den vytryskne v Jerusalémě pramen k očistění hříchu a nečistot"..
Sama
slova "Obnovíš v tomto čase
.." podávají porozumění učedníků,
že království ještě ustaveno nebylo a že pouze Kristus to může
vykonat. Skutečnost, že je Kristus neopravil ale řekl, že "čas restaurace je v rukách
Otce".., což znamená
budoucnost, je dostatečným důkazem že - ať už jsou jakkoliv upřímní - ti kteří prohlašují,
že jsme v mileniu, klamou sami sebe a klamou druhé! Je přece
jasné, že události prorokované Zachariášem o inauguraci království,
skrze Kristův Druhý Příchod ještě nenastaly...
Jak
jejich očekávání že království je někde v budoucnosti, tak i
přesvědčení že pouze Kristus sám království uvede, jsou zcela konzistentní
s tím, co je Ježíš učil. Petr, Jan a Jakub byli přítomní na hoře, kde byl
Kristus "transfigurován" (oslaven) kdy Mojžíš a Eliáš přišli, aby si s Ním pohovořili. Již před touto událostí
jim Ježíš řekl, že "uvidí Syna
člověka, jak přichází do svého království".. Matouš 16:28...
Pochopitelně to nebylo království,
ale jeho mocný předobraz. Ale opět byla zpráva stejná: Království
teprve přijde a bude zahrnovat osobní přítomnost Ježíše Krista.
To, co viděli na Hoře Transfigurace se každopádně ještě nestalo...
U
"poslední večeře" prohlásil Kristus:"..nebudu již více jíst Beránka, dokud nebude
naplněný v Božím království". Lukáš 22:16. Pravě tak řekl:"od této chvíle nebudu pít z plodu
vinné révy, dokud nepřijde království Boží"..(Verš
18). Tyto dvě zprávy nám říkají, že
království ještě nepřišlo a až se tak stane, Kristus sám bude přítomný
při jídle a pití. To se ještě nestalo.....
KRÁLOVSTVÍ BEZ KRÁLE?
Existuje
mnoho dalších příkladů ale zde je ještě jeden poslední. Kristus
učil mnohá podobenství, která obsahovala tu stejnou duální zprávu:
Království je někde v budoucnu a On osobně jej ustaví... Při
jedné příležitosti jim vyprávěl zvláštní podobenství, "protože se domnívali, že Boží království se má ihned
objevit". Lukáš 19:11. Zároveň naznačuje, že tomu tak brzy nebude.
Tato povídka podává pohledy na mnoho aspektů království. Uvedeme jen několik:
Jeden
urozený člověk odešel do daleké krajiny, aby se ujal kralování
a opět se vrátil. Zavolal svých deset služebníků, dal jim deset
hřiven a řekl jim:"Hospodařte, dokud se nevrátím". Avšak jeho občané
ho nenáviděli a poslali za ním posly se slovy:"Nechceme, aby tento
člověk nad námi vládnul"......... A stalo se, že když se vrátil,
převzal království a nechal si zavolat své sluhy (odmění své sluhy za věrnost či za nedostatek
věrnosti a pak jedná s těmi, kteří se
proti němu postavili. "Avšak ty mé
nepřátele, kteří nechtěli abych jim vládnul, přiveďte je
přede mne a pobijte"..
Lukáš 19:12-27.
Sluhové,
kteří představovali Církev, byli v úplné menšině. Princ (Kristus), který ještě neobdržel právo nad
královstvím vládnout, byl odmítnut drtivou většinou těch, kteří by jinak byli občany
v říši, nad kterou - eventuálně - měl vládnout. Království bylo
ještě ve vzpouře když on k němu obdržel titul a vrací se, aby zničil
své nepřátele a počal svou vládu. A právě tak náš Pán, který je
nyní odmítnut obrovskou většinou této planety, se jednou vrátí založit
své království a potrestat ty, kteří Ho odmítli. Taková je ta
stále stejná zpráva Písma.
Nemůže
být království bez krále, jak vysvětloval po mnoho let výborný
učitel Bible J.Vernon McGee.. Každý Křesťan přizná, že tak tomu
je, když se jedná o spirituální království srdce. Tam musí vládnout
Kristus! A to stejné platí o vnější manifestaci Jeho království
během milenia. I tam musí vládnout osobně... Je zcela jasné
z Lukáše 24:47 a jiných pasáží , že od apoštolů se nečekalo že
uvedou království, ale že budou svědky pro Krále a Jeho budoucí Království.
McGee poukazuje na něco, co se popřít nedá: Aby mohly převládnout
podmínky, o kterých Bible píše - mír, harmonie mezi lidmi
i národy, lev ležící vedle jehněte a.t.d.- nejdříve by musel být
ze Země odstraněn Satan! Také kletba, kterou Bůh nad zemí vyslovil,
by musela být odstraněna také. V každém případě víme, že Církev
není schopná uskutečnit ani jednu z těchto podmínek a tím přítomnost
Ježíše Krista je imperativem....
Předpovědi
Písma byly - už dávno - chápány jako slib, že Kristus sám se vrátí a bude
fyzicky vládnout na této zemi. Dnes jsou stále víc a více
vykládány jako vítěznou církev vládnoucí v Jeho nepřítomnosti. Když
píše, aby propagoval "Kingdom Now" v britském
"Restoration Magazine" (Který o sobě tvrdí že je "Hlasem k Božímu Lidu), známý autor a mluvčí Arthur Wallis cituje Žalm 2, jako
předpověď "slíbeného vylití Svatého Ducha v poslední dny" na vítěznou
Církev! Wallis dokonce cituje verš šest: "Ustanovil jsem svého krále na Siónu, na své svaté
hoře".. jako důkaz velikého triumfu
církve, nad nepřáteli Krista" před Jeho příchodem...
Zde
máme kořeny dalšího populárního - ale velmi nebezpečného omylu:
učení, že Církev je Kristus! Nejenom se aplikují na Církev části
Písma, které patří Israeli, ale to stejné se dělá s proroctvími,
které se týkají Mesiáše! Připomíná to Janovo vážné varování
o duchu Antikrista, který je připodobněn k popření toho, že
Kristus přišel v těle. Toto nové učení má v sobě podobný neméně vážný
omyl. Popírá, že Kristus přijde v těle, aby vládnul nad svým královstvím
a namísto toho tuto privilej - která přísluší pouze Božímu
Synu - připisuje církvi a jednotlivým Křesťanům. Kromě toho tyto
síly nemůže vlastnit smrtelný člověk. Pouze ti, kteří byli vzkříšeni
a mají nesmrtelná těla..
KDO
ZASTAVÍ ARMAGEDDON?
Verše
které Wallis cituje, obzvláště v kontextu vlády nad národy
"žezlem železným" se může týkat jedině Krista, jak
osobně vládne v Jerusalémě, který je speciálně označený v Bibli jako Boží "Svatá
hora Sijón". Aniž by se namáhal
jakkoliv vysvětlit z Písma, jak "král"
vládnoucí ze Sijónu může znamenat
Církev posledních dnů, Wallis prohlašuje: Církev dostala autoritu
aby uvedla království tím, že bude zachraňovat ztracené,
osvobozovat uvězněné, hojit nemocné a budovat Tělo Kristovo
...Vzrůstající příznivá reakce je první ovoce. Zároveň s tím přišel nový
důraz na životní styl v manželství a v rodinném životě, na
sociální a morální problémy i v obchodní a pracovní oblasti, které se
přiblíží standardu království... Církev se dostává do tempa -
ne aby zhasla jako vyhořelá svíce ale vyšla do přicházejícího
věku v záplavě slávy...(Restoration Magazine, June 1987).
Člověka
překvapí jak hlubokého předsudku je zapotřebí přirovnat odchod do nebe v
Rapture k vyhořelé svíčce! Naděje na uchvácení Kristem do Otcova
domu a věčný život s Ženichem, tak nějak ztratila přitažlivost pro velkou část
Nevěsty. Koho zajímá svět, který má přijít! Převzít vládu nad
tímto světem se zdá být větší výzvou a upřímně řečeno, příjemnější!
Jak C.Peter Wagner připomíná: Bůh nám nedal za úkol uvést
naplno Boží království. Pouze Bůh to může udělat na konci našeho
věku. (P.Wagner, "On the Crest
of the Wawe", 1983).
Je
silný důvod pro to, co McGee a Wagner píší, chceme-li brát Písmo
vážně. Kdo jiný, než Kristus bude moci skončit Dobu Strastí, která
vyvrcholí v Armageddonu? Kdo jiný by mohl zastavit armády světa,
které mají za cíl zničit Israel? Jeden z nejstrašnějších pohledů
na hrůzu tohoto světového konfliktu najdeme ve slovech Krista:
"A kdyby nebyly ty dny zkráceny,
nezachránil by se nikdo; ale kvůli vyvoleným budou ony dny
zkráceny". Matouš 24:22).
Kristus
jasně prohlašuje že ničivé síly aktivní v té době, budou
schopné vyhladit život na této planetě a udělaly by tak, kdyby
jim nebylo zabráněno. Ani ohrožení života na zemi, ani Kristova
intervence se neodehrály v A.D.70. I když ztráta na životech
byla jistě veliká, v žádném případě neohrozila celou planetu
- holokaust takového rozměru je mimo schopnosti mečů, šípů a
oštěpů. Tato předpověď počala dávat smysl až po tom, když člověk vynalezl
moderní nukleární, chemické a biologické válečné prostředky a tak se mohou
naplnit v naší době.
Kdo by
byl tak mocný, aby svou intervencí zkrátil ty dny a zabránil
tak vyhynutí života? Každopádně ne Církev, která sotva bude
kontrolovat události v pokřesťanštěném světě, jinak by se takové
události, o kterých hovoří Ježíš nikdy nemohly stát! Je zřejmé
že pouze zázračná intervence samého Krista v plné ukázce Jeho
moci, může být tím potřebným faktorem. A to je, co mnoho veršů z
Písma předpovídá že se stane...
PODIVNÁ
PRAVIDLA HRY DOMINIA.
Jako
nový "klíč" k porozumění Písma, teologie Dominia odmítá jasná
proroctví že Mesiáš sám obnoví Israel a povládne v přicházejícím mileniu.
Králi není dovoleno mít personální účast na Jeho království. Naopak,
teologie Dominia z toho udělala naší povinnost převzít vládu a
ustavit království bez Krista.... Kristovi není povoleno aby vládnul ve
slávě, cti a moci ve světě, ve kterém před tím vytrpěl ponížení,
opovrhování, hanbu i odmítnutí. DeMar a Leithart píší: Teologie
Dominia učí, že my můžeme a také budeme mít království Boží na
Zemi bez Ježíšovy fyzické přítomnosti v Jerusalémě. (DeMar
and Leithart,"Reduction"). V tradici "Manifested Sons of
God" Earl Paulk jde tak daleko že říká: "Smrt nebude
poražená vítězným Kristem vracejícím se na zem. Smrt
bude poražena Církví, která se směle postaví a prohlásí: My dominujeme
nad zemí!" (E.Paulk:"The Proper Function of the Church). Porazit
smrt je také částí mandátu Dominia! Paulk pokračuje: Pátou funkcí
Církve je porazit posledního nepřítele - smrt - a přinést vykoupení
Tělu Krista.... Až se Církev zkonformuje do Jeho podoby tak,
že ti kteří zemřou nepůjdou již cestou hrobu, ale budou - v
okamžiku - oslaveně změněni. To je ta Církev, která přivede Boží
království na tuto zem" (E.Paulk, stejná kniha).
Písmo
ovšem specificky prohlašuje, že změna do nesmrtelnosti "v
okamžiku" nastane, až se vrátí
Kristus, který probudí těla spících Křesťanů a transformuje těla
Křesťanů žijících.... Potom vezme tyto nesmrtelné věřící do nebe na
slavnou svatbu. Potom se vrátí se svou nevěstou aby zachránil
Israel, zničil své nepřátele a začal tisíciletou vládu. Člověk by si
myslel, že takové vítězné scenário způsobí radostné očekávání všem
Křesťanům. Ale právě naopak - ti, kteří v toto věří, jsou
očerňováni pro to, že přijmuli "eschatologii porážky".
Teologie
Dominia tak pokroutila Písmo, že dnes je jediným "vítězstvím"
chvíle až Církev převezme vládu nad světem a uvede Boží
království v Jeho nepřítomnosti. Kdyby intervenoval osobně, byla
by to Jeho porážka! Proč? Protože ten původní mandát dominia nad
světem, který Adam nesplnil, byl svěřen nám ve Velkém Poslání. A
tím je to naše odpovědnost vládnout nad světem bez Kristovy intervence.
Earl Paulk píše: Musíme se posunout od postavení služebníka k postavení syna
v podobě Ježíše Krista a stát se doslovnou inkarnací Boha
pro tento svět... Celý svět vzdychá a touží po manifestaci
Božích synů - a vy či já, jako Církev musíme začít fungovat v dimenzi,
jakou Církev ještě nikdy nepoznala. V tomto bodu života Církve
a v procesu přivedení Božího království do reality, Bůh udělal
všechno co On udělat může. Není absolutně nic víc, co by On mohl
udělat! Bůh ve své svrchovanosti sám sebe omezil když řekl:
"Člověče, je to tvůj majetek, postarej se o něj!"
Ať
hledáme jak hledáme - v celém Písmu není zmínka o tom, že by
Kristův návrat závisel na našich snahách a jaké ty snahy mají být. A
přesto tato teologie získává více a více přívrženců - díky snahám
lidí jako je Royal Cronquist, který má úspěch u charismatiků. Při posledním
"sčítání" Cronquist, kdysi apoštol vymřelého kultu jménem
"Walk", (který byl založen nedávno zesnulým John Robert Stevensem), tvrdil, že "Kristus" se mu zjevil 92x aby aktualizoval
své instrukce. Jako Paulk i on prohlašuje: Ježíš nemůže a také se nevrátí,
dokud zbytek věřících nazvaných "synů Božích" se neukáže a
neprokáže... Nedomnívejte se, že kvalifikace pro (plné
"synství") je skrze smrt a vzkříšení... obléknete si ji (nesmrtelnost)
už za vašeho života dnes..... Právě naopak! Bible učí,
že nesmrtelnost přijde jak k mrtvým tak i živým při vzkříšení -
událost, kterou provádí sám Bůh - ne lidé, kteří dosáhli nějakého spirituálního
stavu. Toto učení končí těmito verši: "Tělo
a krev nemůže zdědit Boží království...V okamžiku, za poslední trubky, mrtví
budou vzkříšení nezničitelní a my (žijící) budeme změněni... Protože
toto zničitelné tělo musí na sebe vzít nezničitelnost (aby mohlo
žít v mileniu), a toto smrtelné, musí na sebe vzít nesmrtelnost.
KRISTUS
NEBO ANTIKRIST?
Kingdom/dominion/Rekonstrukcionisté
nepochopili jak historii, tak i proroctví. Jejich vidina království
je příliš malá. Tito lidé ztratili - zároveň s nadějí iminentní Rapture
- visi nesmrtelného člověka, přicházejícího z nebe, aby vládnul
s Kristem v Jeho království. Namísto toho předpokládají, že
Boží plán pro lidskou historii může být splněn těmi, kteří jsou
ještě ve smrtelných tělech. Opak je pravdou: Vstup do království
vyžaduje transformaci do oslavených těl jako je Jeho.
Podmínka
"být narozený znovu", kterou Ježíš vysvětlil Nikodémovi,není
nějaké poutavé heslo, nebo nejasná teologická fráze,
ale absolutní nutnost a realita!!! Bůh musí udělat něco velmi
radikálního a pozoruhodného, aby jsme se stali vhodní do Jeho přítomnosti.
Rapture, Doba Strastí a mileniální království řízené Kristem
a Jeho vzkříšenou nevěstou, jsou části Božího postupného jednání
s člověkem a musí se brát tak, jak je Bible podává a nesmí se
kroutit tak, aby vyhovovaly vlastním ambicím....
Už
jsme se zmínili o nebezpečí, které je v rostoucí víře, že křesťanská
elita má nějaký mandát založit království bez Kristovy přítomnosti.
A přesto nic než absolutní teokracie není schopné potlačit
zlo a přivést radikální změnu kterou svět potřebuje! Mimo to,
mezinárodní vývoj směřuje neúprosně ke zřízení takového režimu.A
tento bude buď pod falešným náboženstvím Satana a jeho vtělením,
nebo pod pravdou Boží a skrze osobní intervenci Jeho Syna Pána
Ježíše Krista.... Zdali jsou lidé připraveni to připustit nebo ne,
jediná možná volba je mezi Kristem a Antikristem. Žádný člověk, nebo
skupina lidí se nekvalifikují pro vládu nad tímto světem -
navzdory všem dobrým úmyslům COR, Rekonstrukcionistů a smíšeninou dalších
dominionistů!!!
Vítězství v Kristu.
Lidé
kteří věří že Církev musí pokřesťanštit svět a zřídit království
před příchodem Krista, se spoléhají více na rétoriku, než na
poctivé studiu Bible, při obhajobě svých teorií. Ve snaze působit
na přirozenou touhu být spíše vítězem, nežli poraženým. Gary
North se ptá: "Učí Písmo, že Satan bude v historii vítězný nad Božím
lidem? Skutečně si myslíte, že Pán Ježíš Kristus, Pán Slávy, plánuje
být v historii poraženým? (DeMar and Leithart,"Reduction", Introduction by Gary North). COR "Mandate" dává stejný důraz
na vítěznou Církev.
Pochopitelně,
co znamená "vítězství" nebo "prohra", je extrémně důležité!
Pohled Dominionistů na "vítězství" se ukázal být velice podivným.
Tak podivným, že ani kříž Ježíše Krista se nekvalifikuje! North
píše:
Hunt
je opravdovým obráncem pozemské porážky Církve ...Dave Hunt
popírá progresivní dozrávání Církve a Křesťany-řízené sociální instituci
v historii (myslí se historie před Druhým Příchodem).... Hunt argumentuje, že Boží plán ukazuje k porážce Jeho Církve v
historii... Řekl jsem že pesimisté, v jejich pokuse odmítnout křesťanský
optimismus ohledně budoucnosti Církve, popírají dlouhodobou sociální
transformaci celé společnosti. Neudělá naše porážka silami Satana v
historii - Krista v historii poraženým?
Rekonstrukcionisté
si postavili vlastní pravidla a definice, mezi kterými je jedno
svévolné rozhodnutí, že přesto že Kristus přišel jednou na zem v
historii, Jeho návrat bude MIMO HISTORII! Historie nyní, patří
výlučně nám! Ježíš Kristus je mimo historii a nemůže
se vrátit za těchto nových pravidel. Takže Kristovo vítězství
při zničení Jeho nepřátel u Armageddonu se "tak nějak" nekvalifikuje
jako vítězství v historii. Toto je vynález ve smyslu "přání-otcem-myšlenky",
který objevili Dominionisté, pro jejich podivný účel....
MÁNIE
POZEMSKÉ SMRTELNÉ EXISTENCE.
Nejenom
že se asi Kristus nevrátí, ale Rekonstrukcionisté, nejsou
ani ochotní být uchváceni odsud do nebe a vrátit se potom, v
nesmrtelných tělech, s Kristem na zem. To by je - jak tvrdí -
odtrhlo od toho, čemu říkají "historie", a tím od jejich pozemských
plánů. Tito lidé ztratili nebeskou visi v zaujetí "zemské
budoucnosti Církve". Tato budoucnost však nezahrnuje Krista jak
vládne na zemi! On by jen překážel jejich osobnímu projektu: Dlouhodobá
sociální transformace celé společnosti. Tato,jak oni rozhodli,
se musí uskutečnit před Druhým Příchodem Ježíše Krista, aby
mohla být uskutečněná smrtelníky...
Právě
tak jako Dostojevského "Velký Inkvizitor", tak i Rekonstrucionisté
by pohlíželi na Kristův návrat na zem, jako nevítané vměšování se do
jejich plánů na zřízení mileniálního království. Je velmi
podivné, že Králi není nejen dovoleno aby ustavil své království ale
také aby v něm vládl! Odešel do nebe, místa, do kterého stále a
stále více lidí je ochotno vejít až když jsou tak přinucení smrtí. A
On tam musí zůstat, daleko od nich, protože oni mají dlouhodobý
program pro zlepšení tohoto světa v Jeho nepřítomnosti. Oni
se mylně domnívají, že Církev je v tomto světě aby eliminovala
zlo, zatím co slouží jako Boží nástroj k omezení zla. Není
naším úkolem transformovat svět, ale volat ty, kteří
zareagují na evangelium Ježíše Krista!!
Až
Církev v Rapture odejde, síla Božího Ducha, která drží zlo zpátky,
bude odstraněna (2 Tesalo. 2:6-10). Satan potom bez odporu Církve, se pokusí zřídit své utopické
království. Rapture není pouze "útěkem" Církve. Není to
nějaký zbabělý úprk z nemožné situace! Naopak, je to důležitá část Božího
plánu v jednání s lidstvem, integrální a důležitá část
historie Božích účelů... Tím, že zapomněli, že "krev a tělo nemohou zdědit nebeské království", Rekonstrukcionisté si představují, že
mohou zakončit to, čeho pouze nesmrtelný člověk schopný je! Člověka překvapuje jejich
nechuť k přijmutí oslavených těl, které Bůh touží nám dát výměnou
za naše těla slabosti a hříchu, v kterých jsme dnes uvěznění.
To všechno pro jednu nafouknutou představu a důvěru v
"Křesťany řízené sociální instituce".
Proč ta
neochota připustit, že to bude potřebovat návštěvu z
nebe, nebeskou invazi nebeských bytostí, vedených samotným Pánem Slávy,
aby se odstranilo hrozné zlo na zemi a počala tisíciletá vláda?
Pohled Rekonstrukcionistů na toto království a s ním na "dlouhodobou
sociální transformaci společnosti" je příliš malý. Dalo
by se říci, že je to "redukcí" Jeho velikého plánu. Doba Strastí
a Armageddon vedoucí ke Kristově oprávněné intervenci je také
částí Boží vůle v lidské historii. Tyto události, jasně v Písmu
napsané jako varování. Přesto "kritikové" se snaží o
"positivnější" přístup než má Bůh sám a nazývají před-tribulační Rapture
"pesimistickou".
NEDŮLEŽITOST PESIMISTICKO/OPTIMISTICKÝCH HÁDEK.
Jeremiáš
byl pesimista v očích jeho současníků když prorokoval porážku Israele
babylónským králem, když všichni ostatní proroci byli jednotní v
předpovídání vítězství. To stejné obvinění z "negativismu"
bylo vyneseno proti Michaiáši (1 Královská 22) když odvážně předpovídá porážku krále Achába v bitvě proti Assyřanům. A
učinil tak navzdory 400 optimistickým, ale falešným prorokům. "Pesimismus
těchto dvou se ukázal být správným, zatím co vítězný optimismus
jeho protivníků přinesl zkázu. Neměli bychom se starat o to
zda je něco pesimistické nebo optimistické - a namísto toho bychom
měli dát na to, co říká Boží Slovo - ať už positivně či negativně!!!
Někteří
z těch, kterým Noé kázal o zániku světa si mohli stěžovat na jeho pesimismus
ale my musíme být vděční, že neodmítnul to, co mu Bůh řekl, protože
to snad znělo pesimisticky. Na druhé straně máme Gary DeMar-ovu
"positivní-agendu-pro-Křesťany-jak ovlivnit-svět. Jaký dopad
má "positivní", nebo "negativní" na tento problém?
Dejme tomu, že by Noé - namísto zbudování lodě - volil pro transformaci
světa a věnoval těch 120 let budování křesťanských institucí
pro změnu společnosti - a přitom ještě pěkný statek se stodolou
koňmi a dobytkem. Noé by - tímto "optimismem" zajistil totální
zničení života na této zemi....
Bohužel,
Lot udělal tu stejnou chybu a investoval všechno co měl v
Sodomě, budoval dlouhodobě a - ztratil všechno. Ani v Sodomě nebyl
větším problémem pesimismus či optimismus než při Potopě. Nedává
o nic lepší smysl odmítnout jako pesimistické jasné předpovědi
o Době Strastí, příchodu Antikrista a Armageddonu ve prospěch
optimistické eschatologie vítězství, která je odmítnuta jak
písmem, tak i historií... Lidé, kteří odmítají před-tribulační Rapture
prozrazují slabou stránku své pozice jejich častým voláním po
emocích než po Písmu a rozumu.
Namísto
toho, aby tedy dokázali z Bible, proč víra v před-tribulační Rapture
je vadná, North je falešně obviňuje ze "zbytečného strachu z
Antikrista, který paralyzuje křesťanský strach z Boha"...
Neudává žádný příklad z nějakého důvěryhodného pramene, který by říkal
Křesťanům, aby se obávali Antikrista. Právě tak Gary DeMar - bez
jakékoliv dokumentace poukazuje na "pošetilou víru v
moc Antikrista", která, jak on tvrdí "brzdí jakýkoliv dlouhodobý
program, který by měl odvrátit příliv zla ve světě".
Takový
emocialismus je chudou náhražkou za odpovědné výklady Bible
jako tyto:"A byla mu dáno
(Antikristovi), aby vedl válku s Křesťany (svatými) a přemoci je. A byla mu
dána moc nade všemi kmeny, jazyky i národy. A všichni (nespasení) kteří žijí na zemi jej budou uctívat. Apokalypsa
13:7. COR Manifesto odráží podobný emocialismus
když poukazují na Křesťany jako "třesoucí se strachem před
sekulární kulturou anti-Krista.
Jako
odpověď na toto, tento autor (Dave Hunt) napsal Jay Grimsteadovi: "Nechvěji se strachem
před sekulární kulturou nebo Antikristem. Pouze se snažím varovat jak
Křesťany tak stejně i ostatní, že je svět připravován k
přijmutí Antikrista. A hledám způsob, jak pozvat lidi k nebeskému
občanství, aby se soustředili na ukládání pokladů v nebi"....
JE BŮH
DEFETISTOU?
Kromě
toho obvinění z pesimismu proti těm, kteří odmítají doministickou
teologii je absurdní. Proč? Právě tak jako Kalvínisté tito
"optimisté" věří, že Bůh z vlastní vůle si vybere pár lidí a
zbytek předurčí k věčnému peklu. Tomu říkají vítězství! A pakliže je to
porážka, koho z toho budeme vinit? Jak může "eschatologie vítězství"
předpovídat že většina lidstva bude nakonec křesťanská, když
mnohem větší část, faktuálně miliardy, během mnoha tisíců let "milenia"
Rekonstrukcionistů, nakonec půjdou za Satanem? Historie je
víc, než několik posledních let!
Jelikož
Bůh je dokonalý, Jeho vítězství musí být na sto procent. Nepostačuje říci,
že Bůh "zvítězil" během posledních pár let světové historie, nebo
dokonce, že "většinou zvítězil". A proto nemůže
být porážkou pro Boha, když lidé - na počtu nezáleží -
odmítají Jeho lásku a dar spásy. Kdyby byla Boží porážkou každá duše
která jde do pekla, potom byl Bůh poražený nesčetněkráte! Nemůže
být porážkou pro Boha, i kdyby všichni skončili v pekle! Byl Bůh
poražený protože Israel proti Němu v poušti rebeloval a pouze dva
ze dvou milionů vešli do Zaslíbené Země? Proč by tedy potom byl Kristus
poražený v historii když prohlašuje že jenom málo lidí bude spaseno?
Bůh truchlil,
když Jej Israel odmítnul, a Svatý Duch předpověděl, že dokonce i
Bůh, přicházející jako člověk, jako jejich slíbený Mesiáš, bude
nenáviděn, odmítnut a nakonec Ho ukřižují. Bylo to proroctví poraženecké,
pesimistické ze strany Izaiáše, a Svatého Ducha, který Izaiáše
inspiroval? Ježíš měl pouze pár následovníků v porovnání k Jeho krmení
hladových, uzdravování nemocných, křísením mrtvých. Ve skutečnosti
v celé Bibli a historii bylo vždy velmi málo těch, kteří uvěřili -
právě tak jak tomu bylo před Potopou a v Sodomě.
A
přesto podivně, v kontradikci k vlastní definici, North cituje
Sodomu jako příklad vítězství: "Musíme bojovat proti ohni z
pekla s teologickým ohněm z nebe právě tak, jak Bůh bojoval při zničení
Sodomy. Sodomité ten boj prohráli, ne Lot a určitě pak už ne
Abrahám. Pesimisté na to zapomínají...
Pesimisté
na to nezapomněli. Ve skutečnosti Sodoma je dokonalým příkladem druhu
vítězství, které předpovídají. Jeden se diví, jak zničení většiny a
záchrana pouze mála se má kvalifikovat jako vítězství podle
standardu Garyho Northa. Nekvalifikuje se. Namísto toho nabízí obraz
přesně té před-tribulační Rapture, proti které stojí, s Církví
uchvácené ze zlého světa v okamžiku, než na něj padne Boží soud.
Nedovolíme
si dávat důraz na části Písma, které se nám líbí a ignorovat tak často
opakovaná varování Bible, že jenom málo jich bude zachráněno. (Lukáš
13:23-30) Že zlí lidé a svůdci budou
horší a horší - budou podvádět a sami budou podváděni. (2 Timoteovi 3:13). Nechuť
ke všemu negativnímu je sotva dobrým důvodem pro odmítání jasného učení
Písma že v posledních dnech bude čas velikého náboženského klamu
od falešných proroků, podporovaného falešnými zázraky a
falešnou doktrínou....
TEN
KŘÍŽ: VÍTĚZSTVÍ NEBO PORÁŽKA?
Skrze
smrt, pohřeb a vzkříšení, Kristus zvítězil nad hříchem, Satanem,
smrtí a peklem. Jeho vítězství není závislé na lidském ohodnocení,
nebo příznivé reakci na Jeho kříž. Toto nesmírné vítězství,
které On vyhrál, nebylo ani zatemněno skutečností, že před
tím, než šel na ten kříž,
"všichni učedníci Ho opustili a utekli". Matouš 26:56. Avšak Gary North tvrdí že všechno méně než obrácení
většiny lidstva a pokřesťanštění zbytku bude porážka od Satanových
sil a udělá z Ježíše poraženého v historii. Podle této definice
Kristus zemřel poražený už proto, že když se vracel do nebe,
pouze malá hrstka Jeho přívrženců zůstala na zemi - navzdory všemu
co vykonal...
A
přesto ten kříž je křesťanským příkladem a představuje druh vítězství,
které musíme vyhrát. Křesťanská bitva není proti lidem nebo
královstvím či institucím, ale proti našemu zrádnému srdci, proti
zlému světskému systému a Satanovi. V tomto boji víry, zapřít sama
sebe, vzít svůj kříž a následovat Krista v Jeho podrobení se Otcově
vůli, být odmítnut světem: TO JE TEN JEDINÝ ZNAK VÍTĚZSTVÍ!! A
toto vítězství nemá nic společného s převzetím světských vlád nebo
institucí nebo s tím, kolik lidí bude reagovat na evangelium!
Kristus
splnil vůli Otce tím, že nás vykoupil - a proto nebude Kristovou
porážkou ani kdyby celé lidstvo odmítlo Jeho dar spásy, který
zajistil svou smrtí na kříži! Toto je pravdou jak z
Kalvínského pohledu, tak i pohledu opačného. Pakliže, jak Kalvínismus
učí, že Bůh zadržuje spásonosnou víru a milost před některými
lidmi, potom může těžko být porážkou Krista, když většina skončí
ztracená. --- A pakliže, jak evangelíci věří, je zahrnuta svobodná
volba těch, kteří slyší evangelium a většina se rozhodne Krista
odmítnout, stále to není Jeho prohra. Přesto Dominionisté tvrdí,
že když velká většina lidstva Krista nepřijme a zbytek nebude
pokřesťanštěn PŘED DRUHÝM PŘÍCHODEM znamená to porážku pro Krista
a Jeho evangelium....
Naopak
- všichni ti, kteří - ať už mnoho či málo - vložili svou
víru v Krista, se podílejí na Jeho vítězství! Boží lid je vítězný,
protože Ten který porazil Satana na kříži přišel, aby žil v
jejich srdcích jako jejich Pán a Spasitel. Oni přišli pod Jeho ochranu.
Bezbožní tak neučinili. Potom je těžké vinit Boha nebo Jeho
lid, když bezbožní jsou svedeni Satanem. A pakliže někteří lidé
nechtějí přiřknout lidstvu svobodu volby, potom namísto dávání vinu
Křesťanům, neměli by vinit samotného Boha za to, že zadržuje svou
neodolatelnou milost, která by mohla spasit celý svět???
LIDSKÁ
ODPOVĚDNOST A BOŽÍ SLÁVA.
North
obviňuje "pesimisty" z "pochybování o síle Božího Ducha přivést
lidi ke kříži". Zdá se, že North ignoruje skutečnost, že miliardy
lidí v historii již zemřeli a odešli do pekla aniž by byli taženi
ke kříži Svatým Duchem. Znamená pochybovat o síle Svatého Ducha
když říkáme že většina lidí bude pokračovat v odmítání Krista právě
tak, jako to dělali před nimi jiní? Není to nepříznivý odraz na
Svatého Ducha nebo evangelium když lidé, z jejich vlastní zlé vůle,
odmítnou být přitahováni ke Kristu! A pakliže mají pravdu Kalvínisté,
potom lidé svobodu volby nemají, ale Bůh rozhodnul že dovolí
aby miliardy zahynuly - i když Jeho Duch je mohl všechny ke Kristovi
přivést! Potom to není nedostatek síly či moci, ale lásky! A BŮH
JE PŘECE LÁSKA!!!!
North
přiznává, že jeho teorie je založená na jeho důvěře v učení
Kalvínismu, že "Boží předurčující neodolatelná milost si obrácení
vynutí". I kdyby tomu tak bylo, Bůh zřejmě - alespoň to tohoto
bodu v historii - se rozhodl "donutit" pouze velmi malou část
lidstva a zadržel svou milost od drtivé většiny. Podle jejich vlastního
Kalvínismu, je to sám Bůh a ne "pesimisté" kdo zavinil Kristovu
"porážku" v historii. A nebylo by to snad tak nějak prázdné
vítězství, kdyby byli lidé donuceni Bohem udělat to, co by jinak
nikdy neudělali? Kde, potom přichází láska na scénu?
Kalvínská
doktrína o "neodolatelné milosti" obrací ty veliké konflikty
mezi člověkem a Bohem - Boží lásku, trpělivost, milost, kázání
evangelia a varování těch, kteří odmítají - na zcela prázdnou
frašku! Nedává žádný smysl pro Boha ( příklad v Izaiáši 1)
naříkat
nad tím, že vychoval děti, které proti Němu rebelují, pakliže
je nemožné aby jednali jinak, když Bůh úmyslně zadržuje sílu,
která by jim umožnila Jej milovat a poslouchat! Jestliže nic nebrání
Bohu - aby rozdával svou, ke spáse potřebnou milost - kromě Jeho
ochoty tak učinit, proč žádá lidi a oplakává jejich neochotu? My
musíme vykládat Bibli důsledně aniž bychom vinili Boha za existenci
zla tím, že není ochotný udělat lidi dobrými.Jediný závěr,
ku kterému se dá dojít, je přesvědčení, že Bůh dal člověku moc
rozhodování, aby mohl reagovat na Jeho lásku. A tak, ovlivňovat člověka
aby udělal něco proti své vůli - ničí člověka, jakého Bůh stvořil.
Potom by neexistovala jediná lidská bytost schopná Boha milovat
a Bůh by byl oloupen o lásku, pro kterou člověka vlastně stvořil.
To pravé vítězství tedy, musí být triumf Boží lásky. Získat
srdce je mnohem smysluplnější, než je donutit mocí...
Northonův
Kalvínismus, jak už jsme poznamenali, obsahuje nesrovnalost v tom, jak je
aplikován. Přesto že ti, kteří zastávají teologii Dominia učí, o totální zkaženosti (depravity) člověka, jsou optimističtí a věří že
i nevěřící poznají výhody v plnění Božího zákona. A přes všechna ta Kristova
prohlášení o tom, jak málo lidí spaseno bude, oni se rozhodli
navzdory slovům Bible, že Bůh se rozhodl přimět (donutit) postupně více a více lidí - ať už přijmout
Krista, nebo uposlechnout biblické zákony, až celý svět bude
eventuálně pokřesťanštěný. Kalvínismus mění historii na loutkové
divadlo, kde Bůh tahá za scénou provázky. A i tak není žádná
báze pro víru, že by On snad nyní, počal tahat za více provázků,
než v minulosti....
Byla
by to pomluva Jeho charakteru (právě tak, jako popření mnoha částí Písma) říci že On sice může, ale není ochoten spasit každého.
Není ale urážkou Boží moci nebo lásky říci, že potom co dal
člověku moc volby, a potom co udělal vše, co se udělat dalo, může
teď jen přemlouvat lidi aby zvolili správně! Bůh není schopný člověka
k tomu donutit!!! Neschopnost porušit lásku, která je částí Jeho
charakteru, nijak nezmenšuje Jeho všemohoucnost právě tak, jako
Jeho neschopnost zhřešit a porušit vlastní čistotu!!
Kalvínisté
argumentují, že to zmenšuje Boží slávu a přidává plus
ve prospěch člověka, když tvrdíme, že člověk má svobodu říci "ano"
nebo říci "ne" k evangeliu Ježíše Krista. Naopak - není vůbec ke
cti člověka když Kristus, v láskyplné reakci na naší nemohoucí a
beznadějnou situaci opatřil pro nás plnou a bezplatnou záchranu! A
není žádná chlouba těch, kteří poznali svou neschopnost sama sebe spasit
a dar přijmuli, protože jen vyložený hlupák může odmítnout! Bůh
má všechnu slávu, když řekneme "ano", protože On zajistil tu spásu
a přitahuje nás svým Duchem. A člověk má celou vinu když odmítne,
protože Bůh udělal vše, co bylo třeba... Kalvínismus zmenšuje
Boží slávu v obou směrech....
KDO ŘÍDÍ
SVĚT?
Jay
Grimstead cestuje po zemi a úspěšně přináší Rekonstrukční myšlenky do
hlavních církví. Když přemlouvá pastory a jejich kongregace aby
podepsali COR "Mandát" vysvětluje, že klíčová otázka vždy je zda
"Satan vlastní tento svět", ne zda "Bůh vlastní
tento svět". Snaží se tím naznačit, že když věříme, že Bůh, potom
budeme vždy vítězní. Jenom když si uvědomíme, že Bůh a ne Satan
je právoplatným pánem světa, potom povstaneme ve vítězství a
budeme dominovat nad institucemi, pokřesťanštíme města, kraje i
národy. V typické přednášce skupině pastorů kdy odhaloval novou strategii
pro převzetí kalifornské Santa Clara a Orange County tím, že
přinutí světskou společnost aby poslouchala Boží zákony, Grimstead
vysvětluje:
"Dovolte
mi abych se obrátil k Velkému Poslání z Matouše 28. ...učednictví,
o kterém hovoříme, dostává lidi k poslušnosti k této knize ..a když jdeme k
národům v misionářské práci, chceme, aby se ten národ pokusil
skrze jednotlivce žít v poslušnosti k Bibli ...Otče náš a Velké
Poslání jsou si jsou totožné v hlavní zprávě ...On říká
"Přijď Tvé království, staň se Tvá vůle jak v nebi, tak i na
zemi"...Většina mých přátel i já jsme se domnívali, že není možné
abychom uvedli Boží vůli na zem, protože ta je pod kontrolou Satana
...tak čekejme, že Jeho vůle se stane v mileniu. Ale když Ježíš
zemřel na tom kříži, vstal a vystoupil k Otci, všechna autorita na
nebi i na zemi Mu byla dána... Až se jednou vrátí, nebude mít
více moci či autority než měl, když vystoupil k Otci"..
Samozřejmě
- celý vesmír je Boží, ale to neznamená, že se všechno v tomto vesmíru
stane podle Jeho vůle! Bůh dopouští zlo, protože dal člověku
svobodnou vůli. A není ani biblické ani racionální navrhovat že
protože Ježíš má veškerou moc na zemi, a my, jako Jeho učedníci máme
tuto moc v Jeho jménu, že tím můžeme způsobit, aby každý uvěřil
evangeliu - tím méně aby celé národy začaly poslouchat biblické
zákony! Ale taková je implikace. V tom případě pokřesťanštit svět
nebude mít nic společného se srdcem ale jen s Boží neodolatelnou
touhou se kterou hříšníky přemůžeme, pakliže uvěříme že je
dosažitelná i pro nás...
Hlavní
zbraní, kterou COR hodlá při pokřesťanšťování použít, je
uvalení biblických zákonů na společnost. Toto je popsané v "The Christian
World View of Law", jehož hlavním editorem je právě Jay Grimstead.
Pravda, celá komise, která na tom pracovala aby se to dostalo
do tisku se skládá z významných křesťanských odborníků na právo
i teologii. Ovšem, oni se rozhodli pro nemožný úkol a to celosvětové
zřízení legalistického přístupu k Bohu, který Israel a
vlastně i zbytek světa dokázali že to nefunguje a který kříž Ježíše
Krista učinil zastaralým a dokonce odsouzeným...
Právě
tak jako "Winning the Battle fot the Minds of Men", COR dílo o
zákonu je postavené na falešném předpokladu že Boží požehnání
přichází jako "příčina-následek reakce k uposlechnutí Jeho
zákonů a že "když jednotlivci a společnost přizpůsobí své vnější
akce Božímu zákonu a civilnímu zákonu na něm postaveném, vzniknou
podmínky, které způsobí sociální oživení a jednotlivé konverze
ke Kristu". Tato teze je nelogický a nebiblický pokus o aplikaci
na všechny národy to, co bylo slíbeno pouze Israeli! Je jasné,
že některé z nich nemohou být připsané jiným národům: na příklad
Israele měl být hlavou ostatních národů, půjčovat a
nevypůjčovat si - něco, co nelze připsat všem národům najednou!..
Kromě
toho písmo zákona (vnější akce), jsou povyšovány nad postoji
srdce. A tím technická poslušnost je propagovaná za účelem získání
pozemských výhod bez lásky, která je přece absolutně primární!!
...Ježíš samozřejmě nemá dnes více autority než Bůh měl vždy.
A přece tato autorita nezabránila Satanově rebelii v čele mnoha
andělů a nakonec i lidstva. Ani nezabránila zvětšujícímu se růstu
zla na této planetě až dodnes. A dokonce ještě před tím, než porazil
smrt, hřích i Satana na tom kříži, Ježíš měl autoritu od Otce
nad bouří, démony, nemocemi. Jemu nechyběla autorita nad tímto světem
a jeho obyvateli a přesto byl ukřižovaný v zřejmé slabosti.
A
protože se domnívali že prohrál, Jeho učedníci se rozprchli a
drtivá většina Jeho vlastního lidu Ho odmítla, jak prorok předpověděl...
Ani Písmo, ani logika by nepřipisovala malý počet následovníků
ani nevěru těch ostatních k nedostatku síly na straně Božího
Syna, která by snad byla později zvýšená o dodatečnou autoritu
po Jeho vzkříšení. Tento rozdíl nastal na Letnice když Kristus
vešel do nitra svých učedníků skrze Svatého Ducha. A přesto Grimstead
praví: "Je to ohromující! Mnozí z nás objevili - po 25
lety služby, že nemusíme nechat Satana u kontroly světa, nemusíme
mu a jeho silám dovolit, aby ovládal toto údolí či naše města.
Netušili jsme že když Ježíš řekl:"Království Boží je na dosah"...
od toho bodu je království Boží jako ostří pluhu orající zemi -
poroste a poroste jako droždí v těstu a bude přebírat víc a
víc..."
Historie
nám v žádném případě nepodává důkaz, že "Boží království
je jako orná čepel orající zemi". Kdyby tomu tak bylo po posledních
2000 let, byli bychom viděli alespoň nějaký přírůstek spravedlnosti.
Prosté porovnání mezi biblickým slibem "dokonalého míru a
spravedlnosti" který bude charakterisovat milenium, a
rozbujelá bezbožnost a nespočetné války, které nyní převládají, by
měly osvětlit, že království Boží na tento svět nepřišlo kromě do
srdcí jednotlivých Křesťanů!! Prohlášení jaká dělá na příklad Grimstead
mohou být vyslovena pouze těmi, kteří jsou mimo kontakt s Božím
Slovem, historií a dnešní realitou a kteří doufají ve vytvoření
podmínek na zemi, o kterých Bible jasně učí že mohou být realizované
teprve při Druhém Příchodu Ježíše Krista....
BOŽÍ MOC
A AUTORITA - LIDSKÉ POVSTÁNÍ.
Co
Grimstead nabízí je velmi podobné "co vyslovíš - to máš" charismatické
odnože "Christian Science", známe pod názvem "Positive
Confession" zpopularizované Kenneth Haginem a Kenneth Copelandem.
Jediný rozdíl spočívá v tom, že Grimstead "vyslovuje" hojení
pro společnost, spíše než pro jednotlivce. Ale ještě je mnoho
toho, co se musí vykonat. Ale klíč k úspěchu k COR cíli je nový
pohled: Bůh a ne Satan má vše pod kontrolou, Kristus má veškerou
moc a pakliže začneme tuto pravdu vyznávat, nic nám nemůže zabránit,
abychom nepřevzali tento svět pro Boha...
Abychom
porozuměli pošetilosti této víry, stačí se pouze rozpomenout na to, co se
stalo v Zahradě Edenu (kam nás, kupodivu,
chtějí Dominionisté opět zavést). Navzdory
své nekonečné moci, Boží autorita nezabránila Satanovi přemluvit
lidstvo ke vzpouře a jít svou vlastní cestou. V tom dokonalém
prostředí Adam s Evou, právě čerstvě stvoření, bez korupčního vlivu
civilizace a chytrému svádění, které na nás dotírá dnes, obrátili
se od svého Stvořitele, který je tak šlechetně a štědře postavil do
Ráje...
Byl
Bůh v té době Suverénem celého vesmíru? Neměl snad veškerou
moc? Jistě že měl! A my nemáme v žádném případě více autority
nad národy ve jménu Krista, než měl Bůh nad Adamem a Evou a
nemůžeme očekávat lepší výsledek! Právě tak imposice Zákona ze Sinaje
nevyřešila problém hříchu a rebelie. Každý z lidí musí jít podle
vlastní volby a ta volba nemůže být vynucena ani samým Bohem. Jistě,
Satan byl poražen u kříže. To ale znamená že ti, kteří patří Kristu,
nemusí dovolit Satanovi ani místečko v jejich životech! Neznamená
to, že my můžeme zvolit pro zbytek světa cestu nepokračování v Satanovo
království a převzít vládu nad městy a národy! My nemůžeme
předat naše vítězství v Kristu těm, kteří jsou proti Němu v povstání
proto, že my jsme se podrobili Jeho vůli. Oni sami musí být
svolní podrobit se Mu také.
Je
nekonečný rozdíl mezi reakcí robota na trvalý nátlak "neodolatelné
milosti" Kalvínismu a teplou, láskyplnou reakcí přímo ze
srdce těch, kteří byli opravdu přitahováni a získáni Boží láskou.
To druhé je to, co si Bůh přeje a pro co učinil člověka schopného.
POKŘIVENÝ POHLED NA HISTORII A SVĚT.
Ve své
úvodní řeči Grimstead nadšeně prohlašuje: "Ohromující je to,
co se stalo prvních 300let. Ta malá hrstka učedníků ozbrojená
Svatým Duchem a Slovem Božím, vypochodovala a převzala Římské
Impérium. Ne zcela podle plánu".... Proč ne podle plánu? Grimstead
připouští, že ranná církev neměla vizi dobytí světa, kterou
on později přijmul. Tak proč trvat na tom, že adoptování pohledu
převzetí světa - pohled, který ranná církev neměla - je klíčem
k tomu co učedníci vykonali bez této vize?
Údajné
převzetí Římského Impéria je tou velkou událostí v historii,
na kterou Rekonstrukcionisté poukazují jako na příklad pokřesťanštění
světa pro které se musíme všichni spojit. Peacocke k tomu
říká: Potřebovalo to sotva 300 let a Kristus zvítězil nad Césarem
skrze svou Církev". (Peacocke, "Winning"). Právě tak píší DeMar
a Leithart. Tito dva se pokouší dokázat svá tvrzení citováním Tertuliána,
který píše:..."celý svět postupně vyrostl více kultivovaný
a početnější... počet měst převyšuje počet chatrčí minulosti...
a.t.d. Ale Tertulián žil ve druhém století a pokrok který
opěvuje, připisuje pohanské říši! Kromě toho krátce po tom, co
křesťanství "převzalo" říši, tato počala pomalu ale jistě padat do
temného věku, ve kterém pokrok, který Tertulián chválil, se obrátil
zpět... Sotva požehnání, které by mělo následovat pokřesťanštění!!
A
není pravdou, že ranná církev "vypochodovala a převzala Římské
Impérium". Jak už jsme viděli, církev byla stále malá, opovrhovaná
a pod strašným tlakem, když se Konstantin obrátil a
začal preferovat Křesťanství. Namísto toho že by "převzala říši", jak
Grimstead prohlašuje, církev to obdržela jako dar od Konstantina
a jeho následovníků. Je proto silně klamné prezentovat to, co
se stalo ve čtvrtém století, jako chvályhodný příklad splnění
Velkého Poslání. Grimstead pokračuje: "A z Boží milosti stvořili
v Západní kultuře křesťanský pohled na člověka, život realitu
a morálku. A křesťanský světonázor, přicházející přímo z
Bible prostoupil Západní kulturu až do 16 století.. A přesto že Katolická
církev byla zkorumpovaná a udělala pár doktrinálních chyb a
Reformace byla nutná, přesto jeden z velkých úspěchů Křesťanství bylo
zavedení na poli kulturním, zákonodárném, obchodním i školském pohled
na člověka a život podle Písma... (audio kazeta).
Je
šokující že Katolické církvi středověku se přičítá - ještě před
Reformací! - uskutečnění dnešního cíle COR: donutit bezbožnou společnost,
aby se podřídila biblickému pohledu na člověka a život. Další
skupině pastorů ten stejný mluvčí prohlásil:"K roce 1500 křesťanská
církev vzala tento koncept pravdy a dostala jej do každého
pole života ...my jsme jej nechali zaniknout ..a tak jej musíme
znovu nabýt".. (audio kazeta). Zapomněli
snad členové COR vedoucí rady na zla, která byla v celé
společnosti a na skutečnost, že většina lidí té doby - i když členové
církve - pochodovali do pekla v době "křesťanského
rozvoje", kterou tak Grimstead chválí a tvrdí, že musíme obnovit?
Takový
byl svět, chválený řečníkem, který dal zrod Osvícení s
výsledným socialismem, humanismem, vyšším kriticismem, hédonismem a
dalšími. V každém případě nám historie nedává ani jeden podklad pro
víru že to vychvalované pokřesťanštění, které COR drží jako lákadlo
pro zapojení se do nebiblických cílů. Tato agenda spíše přinese
tu samou korupci, jaká byla za Konstantina..
"I
když to dělali uboze", dodává Grimstead, "vtiskli Písmo do myslí
i nevěřících, takže i tito vykonávali zákon, vládu, ekonomii i
obchod - podle biblického světonázoru. Neznamená to, že celý svět byl
křesťanský ale že se jim podařilo vtisknout Písmo do mysli člověka"......
Ať už se to stalo v jakémkoliv rozsahu, svět věděl o
Bibli méně než Nikodém, který zoufale potřeboval znovuzrození - a
pakliže jej minul, zůstal ztracený na věčnost...
Nejvíce
znepokojujícím rysem COR a Rekonstrukční agendy je, že oni
jsou na nejlepší cestě vytvořit svět složený nejenom z
Nikodémů ale hlavně Farizejů toho nejhoršího druhu. V jejich zápalu
přivést jak svět, tak i církev zpět pod Zákon, znásilňují milost
a překrucují smysl Velkého Poslání. Naše obavy, že evangelium
spásy jednotlivých duší obsadí až druhé místo, ve prospěch
povrchní morality společnosti - se zdají být oprávněné....
DUTÉ,
SVĚTSKÉ VÍTĚZSTVÍ.
Na
jednu stranu vítáme COR závazek poslechnout Bibli v každé oblasti
našeho života. Na druhé straně je zde lidská hrdost, světský
tón vítězství, které hodlají dosáhnout - vítězství, které nejenom
postrádá křesťanskou pokoru ale opovrhuje jako poraženectví biblickou
výzvu vzít svůj kříž a následovat světem odmítnutého Ježíše
Krista. Ta pokorná a opovrhovaná cesta kříže se nedá smířit s
COR optimistické eschatologie pokřesťanštění světa. Apel na poslušnost
k morálnímu zákonu Starého Zákona je 1900 let opožděný! Žijeme
ve věku povrchnosti, pozlátka kde nám imponují špatné, nesprávné
hodnoty. Bohužel - světový standard úspěchu spíše než ten Kristův,
inspiroval toto volání po vítězství, které žádný z těch mužů a
žen víry z dopisu Židům 11 nikdy neočekával, tím méně dosáhl:
ovládnutí světských institucí a kultury.
Pavel
varoval ty, kteří si žádali aby se církev přizpůsobila židovským
zvykům, aby se vyhnula "perzekuci za kříž Krista" (Galatským 6:12). Mnoho Křesťanů dnes odmítá biblické učení že "pravda
nikdy populární nebude". V tom kříži je potupa, potupa být ztotožněn
s Kristem, ale oni jsou odhodláni udělat z Křesťanství náboženství
většiny, něco prestižního, prezentovat jej takovým způsobem,
že se stane převažujícím světonázorem. Takový čestný cíl pozdvihnout
morální standard a žít etické životy se líbí celému lidstvu.
Kdyby se ale celý svět spojil za takovým cílem, byl by to pouze
klam, vedoucí dále od pravdy...
V
kapitole nazvané "Peace and Power in the End Times", James McKeever
tvrdí že i během Doby Strastí, budou Křesťané schopní porazit
své nepřátele a tak uniknout útrapám a smrti tím, že budou používat
Boží moc, jako kdysi Elijáš volal o oheň z nebe, aby mohl pobít
ty, kteří chtěli zabít jej. Mezi řečí o vítězství cituje Římanům
8:35-38 a komentuje pouze na dva poslední verše, které zní: "Ale
v těch všech věcech dokonale zvítězíme skrze toho, který si nás
zamiloval".
V jeho
snaze být optimistický, McKeever zapomíná, že "všechny ty
věci" poukazují k utrpení a smrti, bez nějakého přivolávání ohně z
nebes na nepřátele. McKeever píše: "My nejsme pouze vítězové a
podmaniteli v Kristu ...jsme víc než dobyvatelé" (McKeever, "Rapture"). Tyto verše ovšem nepoukazují k vítězství, které má na mysli
on, ale ke skutečnosti pravého vítězství v Kristu - vítězství které
září nejjasněji na obličeji mučedníka. Přemýšlejte na obsahu veršů,
které McKeever čte bez komentáře:"Kdo
nás odloučí od Kristovy lásky? Soužení nebo úzkost, pronásledování, hlad bída nebo meč?
jak je psáno °denně jsme pro Tebe vydáváni na smrt, jsme jako ovce
určené na porážku".
"PAKLIŽE ZRNO NEZAPADNE DO PŮDY"...
Takové
sebe obětování v poslušnosti Boží vůle bylo dokonale zobrazeno
Kristem na kříži. To bylo - ve skutečnosti - tajemství Jeho
vítězství nad Satanem. Něco, co zcela chybí ve vítězství které je
dnes tak populární. Církev má stále v sobě mnoho z kvalit césarových
římských legií - a málo z pokory a podřízení se Boží vůli,
které tak zpříkladnil Ježíš... Význam písně "Vpřed křesťanští vojáci,
pochodující jako do války" byl přizpůsobený standardu světa ke
škodě křesťanské vize nebe...
Ježíš
Kristus byl veden jako jehně na porážku. Svým učedníkům řekl
(a to se týká i nás dnes!) že by neměli očekávat lepší zacházení
než On. Bylo to v poslušnosti k Otci že dovolil aby Ho zabili,
protože to bylo "skrze smrt
kdy On porazil toho, který má moc smrti, to je ďábel".. Židům
2:14.. A tak Pavel v epištole Římanům
prohlašuje, že takový osud připadne mnoho Křesťanům, ale právě
tak jako On triumfoval v utrpení a ve smrti, tak budeme i my. Písmo
nikde neučí, že Křesťan, skrze Boží moc, bude schopen vyhnout se
utrpení a smrti, ale že zvítězíme skrze utrpení a smrt! To byla Pavlova
vlastní zkušenost. Timoteovi píše:
"Ty
plně znáš mou doktrínu (povšimni si, první o čem se zmiňuje je základ toho co následuje), způsob života, účel, víru, trpělivost,
lásku, pronásledování i útrapy, které na mne přišly v
Antiochu, Ikonii, v Lystře (a jiných místech), jaké persekuce jsem
vydržel; ze všech mne osvobodil Bůh. Ano, ti, kteří budou žít zbožně
v Ježíši Kristu, budou trpět pronásledováním".2 Tim.3:10-12. To osvobození o kterém Pavel mluví, mu pomohlo útrapy vydržet
- ne se jim vyhnout! A toto osvobození mezi mnoha jinými v
minulosti vyvrcholí v jeho mučednické smrti. Pavel nenabízí nic lepšího
Timoteovi nebo nám! Ano, trpějící Křesťané po celém světě, kde
krev mučedníků tekla, se jistě divili co je vadného na Západní církvi.
Tito mají potíže porozumět, proč nejsme také pronásledovaní, když Bible
jasně učí, že to je osud všech "kteří
žijí
zbožně v Kristu".
Alva
McLain prohlašuje: "Teorie že Kristus a svatí nyní vládnou
v dnešním Božím královstvím na zemi je specificky odmítnuta apoštolem
Pavlem". McLain pokračuje: Pro Církev, tato mezidobí (Letnice
až Druhý Příchod) je čas pokoření (Filip. 3:21), zkoušek (Jakub 1:12), potíží a perzekucí (2 Korint. 4:8-9), utrpení a sténání (Řím.
8:18-23), trpělivého vydržení (Jakub
5:7-11), a neustávajícího boje k cíli, který leží za tímto věkem a světem (Filip. 3:12-14). Pro tento věk musí Křesťané zvláštním způsoben kráčet
vírou (2 Korint 5:7) žít v naději (Řím.
8:24-25), snášet nesnáze
jako dobrý voják Ježíše Krista (2 Timot. 2:3), nehledět na věci viditelné, ale neviditelné (2
Korint.4:18). (Alva McLain, "The
Greatness of the Kingdom", 1959).
PRAVÉ
VÍTĚZSTVÍ V KRISTU.
Toto
je způsob života, kterým žil Pavel a který držel jako příklad
pro Křesťany jeho dnů - a který musí být příkladem i pro nás...
A právě proto, že tak věrně žil, mohl těsně před svou mučednickou
smrtí napsat Timoteovi: "Neboť
já už jsem vydáván na oběť a čas mého odchodu nadešel. Bojoval
jsem dobrý boj, dokončil svůj závod, uchoval svou víru". 2
Timoteovi 4:6-7... Je možné, aby takový
plodný život našeho největšího apoštola, skrze kterého křísil
Kristus mrtvé a vykonal tolik zázraků, mohl být zhasnut jako svíce
na pokyn pohanského vladaře? Jistě, může! Ale jak to potom může
být vítězství?......
Jistě
ne takové vítězství jaké Rekonstrukcionisté a jiní Kingdom/Dominion
advokáti prezentují jako vhodné pro dnešní dobu. Ano, Pavel získal mnoho
lidí pro Krista a dokonce byl obviněný z toho že postavil svět nohami vzhůru" Skutky
17:6.. Ovšem počet skutečných
Křesťanů představoval malý zlomek z populace jeho dnů. Pavel
založil mnoho kongregací v mnoha městech, ale vzrůstající počet
Křesťanů představoval mrňavou menšinu, kterou kdekdo opovrhoval.
Pavel dokonce získal konverty na císařském dvoře, když byl v
Římě poprvé (pozn. překladatele: Dave se domnívá, že Pavel byl v římském vězení 2x a že v té svobodné
přestávce navštívil také Španělsko.
Jiní studenti Bible se domnívají, že Pavel byl zavřený pouze jednou a skončil pod římským mečem ve
věznici Marmora. Ani jeden pohled není
víc pravděpodobný, než ten druhý. Konec poznámky) v domácím vězení a bylo mu
dovoleno aby volně hovořil. Nyní je ve vězení a Řím si žádá jeho
hlavu. Všichni apoštolové, vyjma Jana zemřou mučednickou smrtí a
Církev se uchýlí do katakomb.
Když
píše v tomto čase Timoteovi, Pavel už ví, že půjde do nebe,
aniž by viděl to vítězství o kterém je nám nyní řečeno, že je odpovědností
církve. Ano, církev již pomalu odpadá od pravdy a Pavel bolestně přiznává: "Všichni co jsou v Asii, se ode mně odvrátili".
2 Timoteovi 1:15... Kromě toho Pavel ví,
že situace v církvi se ještě zhorší. Ve svých posledních slovech starším v
Efezu, když je povolal aby se s ním setkali v Miletu, Pavel varuje:" Vím, že po mém odchodu k vám přijdou
draví vlci, kteří nebudou šetřit stádo. I z vás samých
povstanou muži, kteří budou mluvit převrácené věci aby strhli učedníky
za sebe". Skutky 20:29.. Namísto aby potvrdil sliby vítězství
církve, které Rekonstrukcionisté propagují, všechno co Pavel píše ukazuje na opak.
Cítí se Pavel poražený proto, že se mu nepodařilo transformovat
společnost tak, jak "Koalice pro Oživení" tvrdí, že je to
odpovědnost církve pod Velkým Posláním? "
Právě
naopak! Pavel prohlašuje starším v Efezu: "Ale žádné z těchto věcí (útrapy, persekuce a hrozba
smrti) mně nepostraší - svůj život si nijak necením, abych mohl
zakončit svůj závod a službu, kterou jsem od Pána Ježíše,
prohlašovat evangelium Boží milosti". Skutky 20:24. ...A tak bez toho že by dosáhnul ovládnutí světa,
nebo aby na tom alespoň pracoval, Pavel triumfálně končí službu,
kterou mu Kristus dal. Chilton se posmívá Křesťanovi, který následuje
Krista ve vítězné cestě kříže: On má hlavní povinnost v
životě: aby si na sebe nechal šlápnout pro Krista. A tak ten "spirituální"
člověk, z tohoto pohledu je "padavka"."Srábek". Ale alespoň
je "hodným srábkem".
Křesťanští
"optimisté" jsou jako ti posměváčkové, kteří stáli kolem
kříže a volali:"Jsi-li Syn Boží,
sejdi s kříže a zachraň se". To je ten druh vítězství po kterém volají -
vítězství, které se líbí světské mysli ale které, zaplať Bůh,
Kristus odmítnul. Jako Jeho nevěsta a svědci, máme jít v Jeho
šlépějích. Přesně jak se zpívá:"Svět za mnou, kříž přede mnou -
není cesty zpět". Štefan nebyl poražený ve svém odvážném postoji za
pravdu, i když ho to stálo život!
Takový
byl příklad pravého učednictví celou historií, takový je i
dnes. Ranná církev jak jsme viděli, byla vítězná když ji kdekdo
nenáviděl, když ji mučili a předhazovali lvům - ale vždy prohrála
(aniž by to věděla), když římský svět byl pokřesťanštěný. I když
Apokalypsa 13 uvádí, že Antikrist bude mít moc fyzicky přemoci
Křesťany, i přesto budou vítězi spirituálně skrze jejich mučednictví:" a přemohli ho (verš devět) krví
Beránka a svým svědectvím a necenili si svůj život nad smrt".. Apokalypsa
12:11..
Vítězství
které přemůže svět je naše víra - víra, která se nebojí ani smrti. Daleko od
tvrzení, že by měli převzít svět, dopisy sedmi kongregací Asie zdůrazňují
zůstat ve víře až do smrti. Ti kteří prosí za oživení, by si měli
uvědomit, že to bude doprovázené zuřivou opozicí a
pronásledováním. Byli mučedníci poraženi? Byl Pavel poražen? Byli ti, kteří
zemřeli v arénách nebo na hranicích, byli také poraženi? Ne, a
tisíckrát ne! Oni ukázali to pravé vítězství - vítězství nad
nenávistí, posměchem, utrpením, smrtí, Satanem, které manifestoval Kristus.
Volat po vítězství, které je pro nás atraktivní, je vlastně
lživým voláním představit porážku (ať už zvenku vypadá jakkoliv)
která je budoucí porážkou v příštím světě.
Podstata
Kristova vítězství je stále ukazována církvi jako příklad.
Laodicejským píše Kristus:"Tomu,
kdo překoná, daruji mu sednout se mnou na můj trůn, právě tak jako
já jsem překonal a usedl s Otcem na Jeho trůn". Apokalypsa 3:21.. Je zcela jasné, že měli překonat stejným způsobem jako Kristus
- poslušností až na smrt - smrt na kříži. Ta výzva a slib jsou
s námi i dnes právě tak, jako platil pro kongregaci ve Smyrně. "Buď věrný až na smrt, a já ti dám
korunu života". Apokalypsa 2:10..
Nejedná
se také o smrt fyzickou. Základní k cestě, po které Kristus
chce abychom Ho následovali, je popření sama sebe jako část kříže
v našem životě. Není méně vítězné zůstat naživu a svědčit pro Krista
- živý svědek, pro kterého úspěch, požitky, a prosperita světského
vítězství nemají žádnou přitažlivost.. Takový je triumf těch,
jejichž touhy jsou upřené na věci nahoře, kde Kristus je a
odkud se brzy vrátí, aby si vzal ty své do Otcova domu....
Duch i
Nevěsta praví "Přijď!"
Bible
je jedna kniha - i když je rozdělená do dvou rozdílných částí.
Nový Zákon je naplnění toho, co předpověděl Starý, a ve Starém
Zákonu najdeme mnoho typů nebo obrazů, které jsou zamýšleny zaopatřit
nás hlubším pohledem do toho, co je v Novém odhalené. Pochopení
je pevně zakotvené v samotném Písmu. Pisatel epištoly k
Židům na příklad vysvětluje, že zákon, náboženské předpisy, Stánek
a jeho oběti byly "obrazy" (symboly) pro ten čas. (9:9, 10, 24), naplněné v Kristu a které zobrazují samo
nebe. Někteří jednotlivci ve Starém Zákonu jsou jasně typy Krista, představující svými
životy - i když nedokonale - pozoruhodné obrazy slíbeného Mesiáše.
Ze všech těch postav Starého Zákona, žádná nezobrazovala Krista
takovým způsobem jako král David. Mnoho z toho co psal o
sobě, bylo naplněno v životě, smrti a vzkříšení Ježíše Krista. V
Žalmu 22. na příklad, je jasně zobrazeno ukřižování Krista, dokonce
až na vojáky, kteří losují o Jeho šat, a některá slova, která
Kristus promluví s kříže. V mnoha směrech bylo Davidovo království
předobrazem přicházejícího království mileniálního. Bude to z
trůnu Davida, odkud bude vládnout jeho potomek Kristus, nad obnoveným
Israelem z Jerusaléma jako hlavního města mileniálního království.
Už
jsme poukázali na to, co anděl Gabriel řekl panně Marii: "Otěhotníš,
porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Bude velikým a bude nazván
Božím Synem a Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida. Bude panovat
nad nad Jakubovým domem navěky a jeho království nikdy neskončí".
(Lukáš 1:31-33).
PROČ
NEPOZVAT KRÁLE ZPĚT?
Dokonce
i odmítnutí Krista Jeho vlastním lidem je zobrazeno mnohokrát
v Davidovi. Uvedeme alespoň jeden. David byl odmítnut nejenom
svým otcem, bratry a Israelem než se stal králem, ale byl odmítnutý
Israelem opět před koncem svého života a musel z Jerusaléma uprchnout
kvůli povstání, které vedl jeho syn Absalom. Nebylo pochyb, že David a
jeho elitní sbor neuvěřitelných bojovníků mohl porazit celý Israel.
Jerusalém však nebyl místem pro boj a Israel už Davida nechtěl,
a tak král odešel v ponížení... Přesto že jeho bojovníci bojovali
proti - možná tisícinásobné přesile, David nařídil velitelům:
"Jednejte mírně kvůli mně, s
Absalomem". (2 Samuel 18:5). David věděl, že Israel bude rychle
poražený. A skutečně! Jeho muži to vzali zkrátka a zanedlouho zahnali celou israelskou
armádu daleko za Jordán. Ale také, proti rozkazu, zabili Absaloma
a to zlomilo Davidovo srdce. Když padl vůdce, Israel se rozprchnul
- a každý muž se vrátil v hanbě domů. David mohl napochodovat do Jerusaléma
a zasednout okamžitě na trůn, ale neudělal to. Israel ho odmítnul a nyní musí
požádat, aby se král vrátil zpět...
David
sedí u brány Jerusaléma jeho armáda usazená při jižní straně
Jordánu. Čeká na pozvání. Jeho zvědové ho informovali že Israel
se podivuje, proč se ještě nevrátil zpět - ale David nedostal
oficiální pozvání, které chtěl hlavně od svého vlastního kmene,
Judeji. David si povolal dva hlavní kněze, Zadoka a Abiathara
a poslal je do Judeje se zprávou: "Jste mí bratři, kosti mých
kostí - budete proto poslední, kdo pozve krále zpět? (2 Samuel 19:14-15). Tak pohnul srdcem celé Judeje tak, že poslali králi zprávu:
"Vrať se se všemi co jsou s tebou". A tak se král vrátil...
Nedalo
by se říci, že všem těm svádějícím Absalomům tohoto světa
něco chybí? Dokonce i svět má potíže najít vůdce, který by byl
schopen zřídit nové světové království, které by jej vyvedlo z
chaosu. A nemohlo by to být tak, že náš "David" sedí u bran nebes smutný,
že Jeho Nevěsta - Jeho Tělo - kost Jeho kostí - tělo Jeho těla (Genese
2:23) - Ho nevolá zpět aby vládl světu,
který Ho tak zoufale potřebuje? Není možné, že nynější úkol pro věrné Křesťany, dnešní
Zadoky a Abiathary, je vyzvat církev aby zdvihla svůj hlas k nebi
a řekla: "Přijď, Pane Ježíši?" Možná že On nečeká až se Nevěsta
sjednotí a dozraje natolik, aby vládla světu, ale touží jen po
jednom: Po prostém zavolání lásky "Vrať se, Pane!"
JAKÁ JE
VAŠE OMLUVA?
Mnoho
knih by mohlo být napsáno podle podobenství Ježíše Krista,
která podávají různé obrazy Druhého Příchodu. Jedno z těch fascinujících
a přesto tak málo pochopené podobenství je povídka o bohatém
muži, který měl potíže přesvědčit pozvané, aby se dostavili na tu
magnificentní hostinu, kterou připravil. Tato povídka je známá
pro neuvěřitelně směšné výmluvy pozvaných:
"První
mu řekl, "koupil jsem kus půdy, musím se na ní podívat, prosím
omluv mne. Druhý pravil:"Zakoupil jsem pět párů volů, musím je
vyzkoušet, prosím omluv mne". Jiný řekl:"Oženil jsem se a proto nemohu
přijít". Lukáš 14:18-20.
Toto
podobenství bylo a je oblíbené u evangelistů, kteří stále
zobrazují ty, kteří se vymlouvají, jako hříšníky, kteří odmítají
spásu. To ale není v žádném případě zpráva tohoto podobenství.
Pozvání byla dodána již dříve a velké množství pozvaných nadšeně
přislíbilo účast. Teprve když už bylo všechno připravené a čas hostiny
nadešel a nikdo nepřišel, potom hostitel vyslal sluhy "v hodinu večeře ..pojďte, vše je
připraveno" verš 17. Teprve nyní, po tom co přijmuli pozvání,
každý porušil svůj slib nesmyslnou výmluvou.
Spíše
než odmítnutí evangelia, hosté kteří byli očekáváni, představují
typ "jako-Křesťana", který zdánlivě přijal Krista a možná
chodí i do kostela. Když potom přijde čas Rapture do nebe k Svatební
Večeři, Ježíš se podívá na jejich srdce a vidí, že jejich skutečná
touha není po nebi, ale po věcech tohoto světa. Tito lidé by
raději na nebe nemysleli až ve stáří, těsně před smrtí - kdy jediná
druhá možnost je peklo. Do té doby jsou příliš zabráni v
záležitostech tohoto světa, než aby vůbec pomýšleli na odchod z
této planety. Možná že mají právě naplánovanou dovolenou na Hawaii,
možná že mají býti povýšeni s větším platem, možná že si chtějí
postavit dům.... Jejich srdce ve skutečnosti s Kristem vůbec nejsou
ale drží se tretek tohoto světa.
Nesmyslné
výmluvy, které ukazují na pokrytectví původního příslibu rozhněvají
hostitele. V té chvíli řekne sluhům:"
Vyjděte rychle na náměstí a do ulic města a přiveďte chudé, mrzáky, slepé i
chromé, aby se můj dům zaplnil... Musíme
být velmi opatrní, abychom nestavěli příliš mnoho na jednom
podobenství! Ale tato povídka je v souladu s jinými, které Pán
vyprávěl, i s Jeho učením. Zdá se poukazovat na apostázii posledních
dnů. Zobrazuje zároveň také ohromnou úrodu duší, přicházejících ke
Kristu, kteří vyhlížejí jako velmi nepravděpodobní kandidáti pro
nebe. Ti "na náměstích a v
ulicích města", mohou
representovat "feťáky", kriminálníky, vyznavače New Age, občany
komunistických zemí, (více než 50 milionů
Číňanů se stalo Křesťany v minulých letech) a dalších, kteří se nám zdají být velmi nepravděpodobní pro
evangelium.
Toto
podobenství je vážnou výzvou pro každého Křesťana, aby prozkoumal
vlastní srdce s opravdovou poctivostí. Miluji Krista natolik, aby žádná jiná láska nebo ambice
mně nezabránila říci s opravdovou touhou a upřímností
"Přijď Pane Ježíši, přijď ??" Bylo by možné, že většina těch
argumentů proti iminentní Rapture, by byla pomůckou k zakrytí
nedostatku lásky ke Kristu, která je tím základním elementem. I
kdyby snad vedoucí hnutí, které odmítá Rapture tuto lásku měli,
nevytváří přesto nebezpečí pro druhé?
Jak to
podal C.S.Lewis: Většina z nás shledává velmi obtížným chtít
"nebe" - kromě toho, že to znamená setkat se s přáteli, kteří již
zemřeli. Jedním z důvodů je skutečnost, že jsme nebyli vyučováni
- naše celé vzdělání se upírá na tento svět... Musím v sobě
udržovat touhu po mé pravé zemi. ..Musím z toho udělat hlavní objekt
svého života držet se touhy po té druhé zemi, a pomáhat druhým
aby činili totéž... (C.S.Lewis,"Mere Christianity").
VÝMĚNA
NEBE ZA TUTO ZEM.
Jako
Pascal, Augustin a mnoho jiných velkých myslitelů, také Lewis
poukazuje na Bohem danou touhu, která je společná celému lidstvu
- "touha, kterou žádný prožitek na tomto světě neuspokojí". Lewis
argumentuje, že taková univerzální, i když velmi často nepochopená
touha je sama v sobě evidencí, "že jsme byli stvořeni pro
jiný svět".... Ale nová vize, která zaplavuje církve, vyžaduje aby ta
vrozená touha po nebi byla potlačena nebo odmítnuta, protože je
škodlivá pravým cílům církve......
Gary
Greenwald je pastorem v Jižní Kalifornii v rapidně rostoucí
kongregaci - populární televizní program a oblíbené přednášky
na audio kazetách. Greenwald je zřejmě přesvědčený, že "Otcův
dům s mnoha příbytky" je schovaný někde na této zemi, protože
prohlásil před svou kongregací: "Zpívával jsem všechny ty nebiblické
písně: "Tento svět není mým domovem" ..."jenom procházím"
..."mé poklady jsou uložené tam někde za modrou oblohou"
..."zpívali jste je někdy také?" ....Mám pro vás novinku:
Tento svět JE vaším domovem. Navždy, podle Božího Slova... Náš
konečný domov je zde na zemi".(Pastor Gary Greenwald, "End
Time Eschatology: The Rapture
Rip-off", sermon preached at Eagle°s Nest
in 1987).
A
přesto hrdinové a hrdinky víry, o kterých se píše v Židům 11, v
dokonalé harmonii s písní, kterou Greenwald kdysi miloval ale nyní
hanobí, jsou popsáni jako "cizinci
a poutníci na zemi", kteří hledají
nebeskou zemi. Greenwaldův postoj se
stává stále více typickým, což nás opět nutí k
otázce:"CO SE VLASTNĚ STALO S NEBEM?" Proč se proti nebi nálada
obrátila, když Bible je nebe plná? Pavel nás ujišťuje že "bude-li stan našeho pozemského
ubydlení zbořen, máme příbytek od Boha - ne lidskou rukou
postavený - ale věčný dům v nebesích" 2 Korint. 5:1... A Petr píše: " Požehnaný Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista,
který nás podle svého velikého milosrdenství znovu zplodil k živé naději
vzkříšením Ježíše Krista z mrtvých; k dědictví nezničitelnému,
neposkvrněnému uschovaném v nebesích pro vás, kteří jste z mocí Boží
střežení skrze víru k záchraně, která bude zjevena v posledním
čase"...1 Petr 1:3-5..