Biblický kurz Galatským

Skutky 1
1. První zprávu jsem zajisté sepsal, ó Teofile, o všech věcech, které Ježíš začal dělat i učit
2. až do dne, kdy byl vzat vzhůru, když skrze Ducha Svatého dal přikázání apoštolům, které vyvolil.
3. Těm také po svém utrpení mnoha jistými důkazy prokázal, že je živý, když se jim po čtyřicet dní ukazoval a mluvil o Božím království.
4. A když je shromáždil, přikázal jim, aby neodcházeli z Jeruzaléma, ale aby očekávali Otcovo zaslíbení, "které jste," jak řekl, "slyšeli ode mne;
5. neboť Jan zajisté křtil vodou, ale vy budete pokřtěni Duchem Svatým po těchto nemnoha dnech."
6. Když se tedy spolu sešli, zeptali se ho: "Pane, obnovíš pro Izrael království v tomto čase?"
7. On jim však řekl: "Není vaše věc znát časy nebo doby, které Otec uložil ve své moci;
8. ale přijmete moc Ducha Svatého přicházejícího na vás a budete mi svědky v Jeruzalémě, v celém Judsku i v Samaří a až do posledních končin země."
9. A když to pověděl, byl před jejich zraky vyzdvižen vzhůru a oblak jim ho vzal z očí.
10. Když se pak za ním upřeně dívali, jak odchází do nebe, hle, postavili se k nim dva muži v bílém rouchu,
11. kteří jim řekli: "Muži galilejští, co stojíte a hledíte do nebe? Tento Ježíš, který byl od vás vzat vzhůru do nebe, přijde stejným způsobem, jak jste ho viděli odcházet do nebe."
12. Tehdy se vrátili do Jeruzaléma od hory zvané Olivetská, která je blízko Jeruzaléma - ve vzdálenosti jedné sobotní cesty.
13. A když vešli, vystoupili do horní místnosti domu, kde pobývali: Petr, Jakub, Jan a Ondřej, Filip a Tomáš, Bartoloměj a Matouš, Jakub Alfeův a Šimon Zélótes a Juda Jakubův.
14. Ti všichni zůstávali jednomyslně v modlitbě a prosbě se ženami, i s Marií, Ježíšovou matkou, a s jeho bratry.
15. V těch dnech pak povstal uprostřed učedníků Petr (počet lidí byl dohromady asi sto dvacet) a řekl:
16. "Bratři, muselo se naplnit to Písmo, které Davidovými ústy předpověděl Duch Svatý o Jidáši, který se stal vůdcem těch, kdo zajali Ježíše.
17. Neboť byl započítán mezi nás a obdržel podíl na této službě."
18. (Ten tedy získal za odměnu své nepravosti pole, ale když spadl střemhlav, roztrhl se v půli a všechny jeho vnitřnosti vyhřezly.
19. A to vešlo ve známost všem obyvatelům Jeruzaléma, takže to pole bylo v jejich vlastním jazyce pojmenováno Akeldama, to jest Pole krve.)
20. "V knize Žalmů je přece napsáno: 'Jeho příbytek ať zpustne a ať není, kdo by v něm bydlel' a: 'Jeho úřad ať zaujme jiný.'
21. Proto musí jeden z těch mužů, kteří s námi chodili po celý čas, kdy Pán Ježíš přebýval mezi námi,
22. počínaje Janovým křtem až do toho dne, kdy byl od nás vzat vzhůru, být s námi svědkem jeho vzkříšení."
23. Postavili tedy dva: Josefa zvaného Barsabáš (který měl příjmení Justus) a Matěje.
24. A když se pomodlili, řekli: "Ty, Pane, který znáš všechna srdce, ukaž, kterého jsi vyvolil z těchto dvou,
25. aby obdržel podíl na této službě a apoštolství, od něhož Jidáš odstoupil, aby odešel na své místo."
26. Dali jim tedy losy a los padl na Matěje. A tak byl připočten k jedenácti apoštolům.

Přemýšlejte:
xxx