Bill hrozně rád připravuje snídani svým holčičkám (dnes jsou už tři). Ty mají nejraději další jeho značkové jídlo "ricottové lívanečky z máslem s medovou pláství". V Bills si připravuje vlastní medovou plástev, ale je s tím moc práce, tak v následujícím receptu si vypomůžeme zakoupenou medovou tyčinkou. Tyto lívanečky se naučil dělat, když jel v devatenácti letech do Spojených států a v San Francisku si podobné lívanečky dal, ale byly s tvarohem. Trošku ten recept pozměnil, přidal ricottu. Takže jako vždy, přijal jen polovinu receptu a polovinu postupu. Je to teď mnohem jednodušší. Bill s usměvem říká: "Holky mají tyto lívanečky nejraději s jahodami. Není to nejzdravější snídaně, ale ony mně za ně budou milovat do konce života".

Na snídaní si Bill zase potrpí na "placičky z kukuřice s avokádovou salsou". U tohoto receptu je nejdůležitější použít čerstvou kukuřici. Se zmrazenou nebo se zavařenou by to nebylo tak křupavé. Tyto placičky mohou být ideální jako pozdní snídaní, zvlášť jsou vhodné na kocovinu. Není v nich moc vajíček, což je dobré a podáváme je s avokádovou salsou. Jsou také výborné s uzeným lososem a zakysanou smetanou nebo se dají udělat jako jednohubky na večírek.

Za studentských let Bill cestoval hodně po Asii a oblíbil si jídla, která dělají třeba v Thajsku, Singapuru nebo Malajsii. Proto dnes používá spoustu asijských přísad a postupů. Nic ho neinspiruje tolik, jako nové přísady a věci, které předtím nikdy neviděl - květy banánovníku nebo dokonce čerstvý tamarind. Pokud prochází bohatým asijským trhem v Sydney a vidí je a má hned chuť jet domů s těmi asijskými příchutěmi si v kuchyni pohrát. Také ho baví vyrážet za neznámými jídly po městě. Chodí do nových restaurací na okrajových částech města. Doma pak zkouší vlastní verze poznaných pokrmů, samozřejmě chce, aby byly mnohem jednodušší a rychlejší. Takový je např. i následující "vietnamský kuřecí salát". Ten poznal ve Vietnamu na svém prvním výletě a nadchnul ho tak, že si ho chtěl okamžitě připravit po návratu domů. V jeho provedení tradičního vietnamského salátu použijeme nakrájené čínské zelí a karotku. Pak tam patří vietnamská máta, která ovšem není snadno k sehnání. Má silnou pepřovou chuť a nic se jí tady u nás nepodobá, ale nakonec můžeme použít i naši čerstvou mátu i když to není úplně ono. Kdysi se radilo v receptech, nahraďte koriandr petrželí, ale to přece nejde!! Je v tom velký rozdíl, ale ta čerstvá máta je taky dobrá. Dále použijeme asijskou bazalku, která má ve srovnání s tradiční italskou bazalkou anýzovější a pepřovější příchuť. Když ji seženeme tak je to super, když ji však neseženeme budou stačit čerstvé lístky nám dostupné bazalky. Také použijeme hrst fazolových klíčků. Ale co je úplně nejlepší na tomto salátu je "tradiční vietnamský dresink". Nakonec, je to docela dobrý nápad jak zpracovat případné zbytky pečeného kuřete. Je to opravdu dokonalé jídlo o jednom chodu.

Po vynikajícím zeleninovém asijském salátu si můžeme dopřát moučník jako je třeba následující "banánový máslový pudink". Je polit sladkou a lepkavou polevou - sirupem. Je to něco na způsob anglického pečeného pudinku se sirupovou polevou, podobnou anglické čokoládové polevě.

Když byl otevřen "Bills", měla to být původně jenom místní zastrčená restaurace a měli tam chodit převážně jen kamarádi. Taková klasická hospůdka a to se záhy podařilo. Opravdu se tam přátelé začali scházet, ale za těch deset let se restaurace změnila a změnil se i život jejího majitele Billa Grangera. Původní recepty zde zůstaly a jsou tou krásnou stálicí, ke které se zde všichni mohou stále vracet. Například "sendvič se steakem" připravovaný před deseti lety, si můžeme objednat i dnes. Všechno je však už úplně jiné. Bill má rodinu, děti, avšak stále zachovávaná dnes již tradiční jídla; uklidňují ho. Často vzpomíná na první otevření "Bills", kdy měli takový frmol, že se nestačili ani najíst a tak třeba až ve čtyři hodiny odpoledne si sedli s Michelem, druhým šéfkuchařem, k obědu úplně vyčerpaní a dáli si sendvič se steakem, . . . a bylo to nejúžasnější jídlo na světě. Když je člověk unavený a vyčerpaný chutná mu o to víc.